Montessori dvojročí – tři dny mimo školu bez mobilu

Poslední květnové úterý jsme se s našimi čtvrťáky a páťáky z dvojročí vypravili na výlet do Vysokého Chlumce. Cesta proběhla hladce a poté, co jsme se ubytovali, připomněli jsme si ještě pravidla bezpečného chování – přece jen jsme byli několik dní mimo školu, a to se vždycky hodí připomenout.
Po obědě a poledním klidu už byla zábava v režii dětí. Měly volnost rozhodnout se, jak chtějí strávit odpoledne. Někdo se vrhnul na míčové hry, jiný se usadil s knížkou, hrály se karty, povídalo se, běhalo, odpočívalo, česalo a zkrášlovalo se, jen tak se válelo v trávě. Počasí nám prozatím přálo, takže jsme si aktivity venku opravdu užili.
O odpolední svačinu a večeři se postaraly samy děti, připravily si delikátní vafle s ovocem a vynikající pomazánku s chlebem, opravdu nikdo nezůstal hladový. Chleby se mazaly a nálada byla pohodová. Večer nás čekalo milé překvapení: přijela nás navštívit Lenka (byla s námi ve Vysokém Chlumci minulý rok) a společně jsme strávili hezký večer u ohně. Praskání dřeva, ticho lesa a povídání pod hvězdami byly moc fajn a připomněly nám, že se kvapem blíží léto a prázdniny.
Ve středu ráno jsme vyrazili do skanzenu. Původně jsme ho plánovali navštívit až odpoledne, ale předpověď počasí nás přesvědčila, že je lepší jít hned po snídani – a udělali jsme dobře. Prohlídku jsme zvládli jen s drobnou dávkou deště. Čtvrťáci absolvovali komentovanou prohlídku s výkladem o životě v minulých stoletích. Páťáci, kteří už skanzen dobře znali z loňska, si ho prošli samostatně – s mapkou zkoumali a zaznamenávali různé informace. Odpoledne jsme si opět užívali her a chystali se na další večeři u ohně. Tentokrát jsme plánovali opékat buřty a hermelíny – jenže počasí mělo jiný plán. Právě ve chvíli, kdy se nad plameny opékaly první buřty, nás přepadla silná bouřka a déšť. Ale i tak se večeře povedla – dvě odvážné a obětavé osoby s deštníky a odhodláním dokázaly opéct jídlo pro všechny, i když v poněkud bojových podmínkách. Děti si večer sbalily věci, protože nás druhý den čekal brzký odchod, a
zbytek večera strávily v chatkách.
Ve čtvrtek jsme po snídani vyrazili pěšky do Počepic. Cesta vedla blátivými úseky a přes kaluže, ale děti to zvládly s přehledem – i s batohy na zádech. V Počepicích jsme navštívili perníčkovnu, kde jsme si vyzkoušeli zdobení perníčků. Po dobrém obědě jsme si zahráli minigolf, který se ukázal jako velmi zábavný závěr našeho pobytu.
Do Prahy jsme dorazili podle plánu – unavení, trochu zablácení, ale spokojení se spoustou
společných zážitků, na které budeme vzpomínat.

za montessori dvojročí

Zuzka