Prvouka 1. - 3. ročník - charakteristika předmětu

A. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. 1 Hlavní cíle předmětu v pojetí ŠVP 3in

- učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase

- na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci vést žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovali o nich své myšlenky, soudy, názory

- učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování souvislostí

- vytvářet u žáků pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní vlastnosti žáků

- dát žákům základní poučení o lidském těle a ochraně zdraví

- naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních

A. 2 Vzdělávací obsahy předmětu (témata, tématické celky z jiných oborů, případně průřezová témata)

Do předmětu Výtvarná výchova jsou zařazeny tématické okruhy těchto průřezových témat:

A. Osobnostní a sociální výchova

(7) Mezilidské vztahy (1. ročník)

Tématický celek zařazen v návaznosti na témata Rodina, Škola a třída, Oslava v rodině, Dopravní výchova - ohleduplnost)

B. Výchova demokratického občana

(1) Občanská společnost a škola – PROJEKT (3. ročník)

Tématický celek realizován v návaznosti na látku předmětu (Škola, chování o přestávkách a při vyučování, pravidla slušného chování, školní řád)

C. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

D. Multikulturní výchova

(2) Lidské vztahy (1.- 3. ročník) – PROJEKT 3. roč.

Tématický celek v 1. ročníku téma realizován v návaznosti na látku předmětu (rodina, škola, můj volný čas, první pomoc, dopravní výchova)

Tématický celek ve 2. ročníku téma realizován v návaznosti na látku předmětu (jsemškolák, cesta do školy, dopravní

výchova)

Tématický celek ve 3. ročníku téma realizován v návaznosti na látku předmětu (domov, rodina, vztahy mezi členy rodiny, vztahy mezi spolužáky, kamarády, pozorování povahových vlastností)

E. Environmentální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

F. Mediální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

A. 3 Preferované formy realizace předmětu v 3in

- skupinová práce ve třídě, pokusování, naučné vycházky, návštěvy muzeí a tématických výstav, planetária, sběr přírodnin, pěstitelské pokusy ve třídě

Průběžně a v souvislosti s různými vyučovacími předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování zaznamenávali různými způsoby, to je výtvarně i písemně.

A. 4 Časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících

Předmět Prvouka je vyučován:

v 1. – 2. ročníku a to 2 hodiny týdně.

Ve 3. ročníku - 3 hodiny týdně (využíváme 1 tzv. disponibilní hodiny)

A. 5 Místo realizace předmětu

Předmět realizujeme v kmenových třídách, mimo budovu školy (muzea, výstavy, Stromovka, Planetárium atd.)

A. 6 Organizace výuky předmětu (dělení žáků na skupiny, spojování žáků z různých ročníků atd.) - zdůvodnění

Žáci se nedělí na skupiny, žáci absolvují výuku předmětu po třídách.

B. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu Výtvarná výchova

B. 1 Preferované výchovné a vzdělávací strategie (postupy, metody, formy práce), které vedou k utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků a které vycházejí ze společně sdílených a uplatňovaných postupů v rámci školy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k učení jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- zapojit a využívat vlastní zkušenost v procesu poznávání, zkoumání a objevování přírody

- kooperovat s ostatními žáky ……

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k řešení problémů jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- argumentovat, obhájit názor, vysvětlit princip, problém, klást otázky

- experimentaci, hru s materiály, nástroji, postupy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence komunikativní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- diskutovat

- pracovat ve vstřícné a tvořivé atmosféře, podporující osobitá řešení i respekt k odlišným řešením

- učit se reflektovat svou činnost i činnost ostatních

- utvářet si vlastní pohled a názor na svět

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence sociální a personální jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- pracovat v přirozeném prostředí, pocitem bezpečí a bez strachu z neúspěchu

- zažívat přímé, nezprostředkované i zprostředkované zážitky při seznamování se světem

- prostřednictvím poznávání upevňovat pozitivní vztah ke světu, k ostatním lidem i k sobě samotnému

- dosažení úspěchu

- obohacování osobnosti o nové dojmy, prožitky, poznatky a hodnoty

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence občanské jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- projevovat názory a postoje k problémům životního prostředí

- ztvárňovat a prezentovat své i vize

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence pracovní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- kooperovat s ostatními žáky, pracovat ve skupině

- spolupodílet se na řešení problémů

Prvouka – oborové cílové kompetence žáka 1. období (1. - 3. roč.)

Žáci  

- se orientují se v místě svého bydliště a školy

- orientují se ve své obci (městě), znájí význačné objekty

- dovedou pojmenovat a poznat některé okrasné a užitkové rostliny a volně žijící, hospodářská a domácí zvířata

- znají pravidla chování v přírodě

- vědí, jaké jsou jeho možnosti v ochraně životního prostředí

- znjí základní pravidla bezpečného chování v rámci různých prostředí (např. veřejné komunikace, škola, při sportuatd.)

- umí pojmenovat části lidského těla

- znají a dodržují základní hygienické návyky

- ověřují si vliv svých činností na okolí - vystavují své práce, s pomocí učitele realizují drobné výtvarné projekty, připravují výtvarnou výzdobu, a začínají se podílet na zlepšení prostředí školy.

Prvouka – učivo (tématické okruhy, témata) 1. období (1. - 3. roč.)

1. ročník

škola a její blízké okolí

pracovní návyky a vhodné chování ve škole i mimo školu

příroda na podzim v lese, v sadu, na zahradě a na poli

rodina a život v rodině

zima a zimní svátky, bezpečnost živočichové a rostliny v zimě

člověk a péče o zdraví, základní hygienické návyky - zdravá výživa, režim dne

příroda, rostliny a živočichové na jaře

nejznámější ptáci a domácí zvířata

dny v týdnu, roční období, orientace v čase

nejznámější povolání a výrobky řemeslníků

dopravní výchova – bezpečnost

příroda v létě

V 1. ročníku se žáci učí pozorovat rostliny, zvířata a věci, které je obklopují ve škole, doma, venku. Učí se všímat si změn v přírodě, které mohou během roku pozorovat a všímají si, jak tyto změny zasahují do života lidí i zvířat.

2. ročník

škola a organizace školního života

cesta do školy – bezpečnost, dopravní výchova

změny v přírodě na podzim, živočichové ve volné přírodě (využití učiva 1. r. a jeho rozšíření)

zelenina a její druhy

ovocné stromy a jejich plody

rodina, náš domov, obec, vlast

proměny přírody v zimě, zimní sporty

člověk, poučení o lidském těle, nemoc a úraz, první pomoc

potraviny a správná výživa

čas, orientace podle hodin, kalendářní rok

práce a volný čas

proměny přírody na jaře (rostliny, živočichové, květiny)

lesy jehličnaté, listnaté a smíšené – stromy ochrana přírody

proměny přírody v létě, u vody a ve vodě, vodní živočichové

3. ročník

místo, kde žijeme (domov, rodina, škola, obec)

cesta do školy, dopravní výchova

světové strany;

práce s jednoduchým plánkem;

seznámení s mapou;

země, v níž žijeme (krajina domova, vlast)

přírodniny

lidské výrobky

lidé a čas

věci a činnosti kolem nás

neživá příroda – látky a jejich vlastnosti

voda

vzduch

půda

živá příroda

rostliny (druhy rostlin, části rostlin, plody)

rozmanitost přírody a její ochrana, základní ekologická výchova

člověk

lidské tělo (růst a vývoj, stavba těla – kostra, svaly)

péče o zdraví (zdraví a výživa, první pomoc)

Přírodověda 4. - 5. ročník - charakteristika předmětu

A. Výchovně vzdělávací cíle

- poznávat přírodní zákonitosti při aktivních a tvůrčích činnostech, jednak samostatně, jednak při práci ve skupinách

- získávat jasné a konkrétní představy o přírodninách živých i neživých a přírodních jevech na základě pozorování, je to dobrý

předpoklad pro vytváření přesných pojmů

- konkrétní představy o přírodninách a přírodních jevech doplňovat nejen četbou textů naučných, ale i uměleckých

- učit žáky zjišťovat základní vlastnosti zkoumaných přírodnin, nacházet souvislosti mezi jevy a ději v přírodě

- nechat žáky provádět pokusy, čímž jim umožníme poznat a pochopit přírodní děje, které nelze snadno pozorovat v přírodních

podmínkách

- na vycházkách zaměřovat pozornost žáků na sledování určitých jevů

- zaznamenávat výsledky pozorování a pokusů, diskutovat o nich se spolužáky, vyvozovat závěry a za učitelova vedení je upřesňovat,

- uvědomovat si sebe jako člověka - živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je pro člověka

užitečné a naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy aj.

- žákům předávat základní poučení o bezpečném chování v různých životních situacích i při mimořádných událostech, které ohrožují

nejen zdraví jednotlivců, ale i celých skupin obyvatel

- vést žáky k tomu, aby si na základě svých zkušeností a sledování konkrétních situací postupně uvědomovali odpovědnost každého (i

nedospělého) člověka, za své zdraví a bezpečnost

- upozorňovat žáky na situace, při kterých by nevhodným chováním mohli ohrozit zdraví spolužáků nebo zavinit úraz jiných lidí

- postupně si osvojovat a upevňovat zásady slušného chování mezi lidmi, učit se vzájemné toleranci, snášenlivosti a úctě k lidem, se

kterými se setkávají

- sledovat střídání ročních období, vést si záznamy ze svých pozorování, umět pozorované změny v přírodě zdůvodnit

- dovést žáky k uvědomění, že Země je jednou z planet, oběžnic Slunce, které jsou součástí vesmíru

B. Charakteristika výuky

Výuka přírodovědy ve 2. vzdělávacím období navazuje na učivo prvouky, v mnohém ho prohlubuje a rozšiřuje. Charakter výuky je činnostní, to předpokládá provádění žákovských pokusů, hovor o pozorovaných pokusech i jiných sledovaných přírodních úkazech. Žáci mají možnost v přírodovědném vyučování využívat vědomosti z prvouky i své zkušenosti z vlastních pozorování přírody. Tím, že žákům umožňujeme, aby své vlastní zkušenosti a poznatky spojovali s novým učivem, snadno dosahujeme toho, že se učí se zájmem a mají dobré znalosti z přírodovědy.

Při činnostech se žáci učí spolupracovat, organizovat práci ve skupině i přijímat individuální odpovědnost za splnění určitého úkolu.

Při přírodovědném vyučování se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s výukou českého jazyka, matematiky, výtvarné i hudební výchovy, praktických činností. Těchto možností velmi snadno využíváme při realizaci krátkodobých projektů. Navrhujeme-li v tomto období žákům vhodná témata pro projekty, jsou žáci schopni samostatně úkoly do projektů vymýšlet a zpracovávat. Je to jedna z příležitostí, při které mají žáci možnost dobře uplatnit své individuální schopnosti a nápady. Aby mohli ve vybraných projektech využít jak svoji individualitu tak různé poznatky z běžného života, nesmí být učitelem příliš omezováni ani usměrňováni. Jen tak se projeví i jejich fantazie. Potřebují k tomu však mít důvěru v učitele, snahu ho něčím udivit nebo překvapit. Každý pozitivní postoj učitele k výsledkům práce žáků má za následek jejich zvýšenou snahu a úsilí při plnění dalších úkolů.

Při poznávání přírody a jejich zákonitostí dochází žáci k poznání, že Země a život na ní tvoří celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje v rovnováze. Je třeba, aby si žáci uvědomili, že tuto rovnováhu může člověk svou činností snadno narušit, ale obvykle jen velmi obtížně obnovit. Učí se využívat svých poznatků, hodnotit svá pozorování a záznamy, hledat možnosti, jak i oni mohou přispět k zlepšení životního prostředí a k ochraně přírody.

Významnou roli při činnostní výuce přírodovědy mají žákovské pokusy. S přírodninami, jejich vlastnostmi, se zákonitostmi přírody se žáci neseznamují jen při vyprávění nebo čtení, ale mají možnost je zkoumat více smysly a mnohé poznatky sami objevovat. Značný význam přitom má, když si žáci vedou o svých pozorováních a pokusech jednoduché záznamy, tj. nákresy, zápisy do tabulek, krátké popisy provedení, zápisy závěru, popřípadě i grafické záznamy. Důležité je, aby pokud možno všechny pokusy byly prováděny žáky buď individuálně nebo ve dvojicích. Záznamy si však provádí každý žák individuálně, po vzájemné konzultaci o možnostech provedení.

Provádění žákovských pokusů z přírodovědy a příprava pomůcek na tyto pokusy se uskutečňuje ve 4. ročníku a hlavně v 5. ročníku ve spojení s praktickými činnostmi. Týká se to zvláště kapitol Člověk a příroda, Člověk a lidské výtvory. Tím se výuka stává smysluplnou, pro žáky zajímavou a blízkou životní realitě.

C. Tématické okruhy

Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví

Ve 4. ročníku se obě témata prolínají, hlavně ve spojení se zdravou výživou a ochranou životního prostředí. Pozornost je věnována rovněž vybraným základním fyzikálním veličinám.

V 5. ročníku je stěžejní téma „člověk“ zařazeno do kapitol: Člověk a neživá příroda, Člověk a vesmír, Člověk a živá příroda a samostatné kapitoly Člověk. Prací a lidskými výtvory se zabývá kapitola s názvem Člověk a lidské výtvory.

K přírodovědě 5. ročníku se váže celá řada článků z čítanek. Také dva matematické pracovní sešity pro 5. ročník s názvy Od příkladů ke hvězdám a Cestujeme po republice se svými úlohami vážou k učivu přírodovědy. Ve 4. r. tuto úlohu plní matematický sešit Počítání s velkými čísly.

Přírodověda – oborové cílové kompetence žáka 2. období (4. - 5. roč.)

V tématickém okruhu Rozmanitost přírody

Žáci:  

- objevují a zjišťují propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nacházejí souvislosti mezi vzhledem přírody a činností člověka

- vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

- zkoumají základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a

nacházejí shody a rozdíly v přizpůsobení organismů v prostředí

- porovnávají na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých

skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

- hodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišují aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka prospívat nebo škodit

- založí jednoduchý pokus, naplánují a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

V tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví

Žáci:  

- využívají poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života

- rozlišují jednotlivé etapy lidského života a orientují se ve vývoji dítěte před a po jeho narození

- účelně plánují svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb a s ohledem na oprávněné nároky okolí

- uplatňují účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

- předvedou v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

- uplatňují základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

- ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

- uplatňují ohleduplné chování k druhému pohlaví

V tématickém okruhu Lidé kolem nás

Žáci:  

- vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržují pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a

dívkami, v rodině, v obci

- rozlišují základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodnou se na

společném postupu a řešení se spolužáky

- učí se rozpoznávat ve svém okolí nevhodné jednání a chování, které nelze tolerovat a které porušuje základní lidská práva nebo

demokratické principy

- poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na dobré nebo špatné změny, popřípadě problémy

- zkusí navrhnout nebo i uplatnit možnosti zlepšení životního prostředí ve svém okolí

Přírodověda – učivo (témata, tématické celky) 2. období (4. - 5. roč.)

4. ročník

Základní společenstva živých organismů:

- životní podmínky živých organismů, rozmanitost podmínek života na Zemi

- společenstva okolí lidských obydlí, společenstva polí, vod a lesů

- poznávání nejznámějších druhů rostlin, hub a živočichů, jejich význam v přírodě a pro člověka

- přizpůsobení organismů prostředí

- rostlinstvo a živočišstvo na Zemi v různých ročních obdobích

- rovnováha v přírodě, vzájemné vztahy mezi organismy

Nerosty a horniny:

- nejznámější nerosty a horniny, jejich využití

Měření:

- měření délky, teploty, hmotnosti a času

- poznávání a praktické užívání různých měřidel poznaných fyzikálních veličin

- užívání základních jednotek délky, teploty, hmotnosti a času a běžně užívaných odvozených

jednotek

Člověk a příroda:

- ohleduplné chování k přírodě

- ochrana rostlin a živočichů

- ochrana životního prostředí

5. ročník

Člověk a neživá příroda:

- podmínky života na Zemi

- pozorování neživé přírody

Nerosty, horniny a půda:

- nejběžnější a hospodářsky nejčastěji využívané horniny a nerosty

- využití sestavených souborů nerostů a hornin k pozorování, poznávání, třídění

- energetické suroviny, člověk a energie

- sestavování jednoduchých elektrických obvodů

- obnovitelné a neobnovitelné přírodní zdroje

- vznik, složení a význam půdy, praktické pozorování půdy v okolí školy

Člověk a vesmír:

- od neživé přírody do vesmíru

- vesmír a Země, sluneční soustava

- střídání dne a noci, střídání ročních období

Člověk a živá příroda:

- rozmanité podmínky života na Zemi, podnebné pásy

- život v různých podnebných pásech

- přizpůsobení organismů životnímu prostředí

- život v oceánech a mořích

- ochrana živočichů a rostlin, význam botanických a zoologických zahrad

- společenstva živých organismů na území naší vlasti

- třídění živých organismů do známých skupin

- poznávání běžných druhů rostlin, hub a živočichů podle skutečnosti i obrázků

Člověk:

- lidské tělo, základní stavba a funkce

- člověk se rozmnožuje, roste a vyvíjí se

- seznámení s vývojem dítěte před i po narození

- ochrana zdraví člověka, hygienické návyky

- první pomoc při poranění, přivolání lékařské pomoci

- péče o zdraví, zdravá strava, denní režim

- nutnost zdrženlivosti a opatrnosti při setkání s neznámými lidmi

Člověk a lidské výtvory:

- zpracovávání výrobků, jejich využívání, likvidace odpadů

- informační technika a její rozumné užívání

- jednoduché stroje a zařízení, seznámení se s nimi při jednoduchých pokusech

- ochrana přírody

- vztah k životnímu prostředí

Poznámka:

V hodinách přírodovědy žáci poznávají jevy živé i neživé přírody prostřednictvím pozorování skutečných přírodnin na vycházkách a výletech, dále pozorováním nákresů a obrázků v učebnici, prohlížením encyklopedií, za pomoci videotechniky, filmů, výstav aj. Učí se poznávat a rozlišovat přírodniny vyskytující se v jejich okolí Mnoho přírodovědných poznatků je v tomto období pro žáky nových, dozvídají se o nich, ale podrobněji je budou probírat ve vyšších ročnících. V tomto období tak získávají žáci první představu o různorodosti živé a neživé přírody.

Některá témata přírodovědného učiva jsou vhodná pro besedy vedené odborníkem. K náročnějším tématům je třeba přistupovat citlivě a přizpůsobovat je věku žáků. Týká se to např. besed o sexuální výchově, vlivu návykových látek na zdraví i besed o situacích hromadného ohrožení.

Vlastivěda 4. - 5. ročník - charakteristika předmětu

A. Výchovně vzdělávací cíle

- dát žákům přehled o jejich regionu - kraji

- získávat postupně základní zeměpisný přehled o České republice a Evropě

- učit žáky číst a vyhledávat základní údaje v mapě České republiky a Evropy

- osvojovat si nové pojmy v souvislosti s orientací na mapě

- seznamovat žáky s významnými etapami našich národních dějin

- vyvolat u žáků zájem o minulost a o kulturní bohatství regionu i celé země

- učit žáky zařazovat hlavní události časově do staletí

- poznávat, jak se život lidí vyvíjí a mění, jakým změnám podléhají věci kolem nás

- sledovat změnu staveb a způsobu života v průběhu staletí

- osvojovat si základní dějepisné pojmy související s uspořádáním společnosti

- probouzet u žáků pěkný vztah k místu bydliště

- postupně rozvíjet vědomí sounáležitostí se svou zemí, světadílem

- upevňovat základy správného chování mezi lidmi bez ohledu na barvu pleti

- učit žáky vzájemné úctě, pomoci a snášenlivosti mezi sebou

- utvářet pracovní návyky při individuálních činnostech i práci ve skupinách

- vést žáky k propojování místních historických, zeměpisných a kulturních informací

- poznávat historii místa a kraje z dostupných zdrojů (členové rodiny, muzea, památky, knihovny)

- k poznávání charakteristiky určitého regionu i událostí využívat informační techniku

B. Charakteristika výuky

Vyučovací předmět vlastivěda zahrnuje ve 4. a 5. ročníku učivo zeměpisné a historické. Je účelné věnovat zeměpisnému i dějepisnému učivu v obou ročnících po 1 hodině týdně (ne však zeměpis jedno pololetí a dějepis druhé pololetí). Každý historický jev probíhá v určitém zeměpisném prostředí, proto je vhodné dávat obě tyto složky vlastivědy do vzájemné souvislosti.

Žáci v tomto věku se dívají na dějiny očima současnosti. Je třeba proto stále dbát na rozvíjení jejich jasných představ o minulosti. Aby počáteční dějepisné vyučování tento základní úkol plnilo a minulost se zobrazovala v myslích žáků živě, je vhodné historická schémata a popisované děje provázet různým znázorněním minulosti. K tomu velmi pomohou další mezipředmětové vazby spojené s vlastivědnou výukou. Jsou to např. vazby se čtením, výtvarnou výchovou, matematikou, praktickými činnostmi i hudební výchovou. Dějinné události se žákům velmi dobře přiblíží a stanou se pro ně zajímavějšími, pokud mají příležitost své představy individuálně výtvarně i literárně ztvárňovat

Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy žáci přecházejí k zeměpisnému  pozorování svého kraje a republiky až po její začlenění do Evropy. Přímé a názorné vyučování se doplňuje čtením

zeměpisných článků, žáci se učí pozorovat a číst z plánů a map. Zařazovány jsou praktická cvičení jako např.: rozlišování zeměpisných značek, práce s kompasem, měřítkem mapy apod. Tyto činnosti připravují žáka na vyučování zeměpisu na 2. stupni i na využití zeměpisných poznatků v praktickém životě.

Výuku vlastivědy vhodně doplňují návštěvy muzeí, výstav, významných historických míst a památek. Také vhodné zeměpisné nebo historické filmy a videoukázky výuku vlastivědy doplní a zpestří. Podle místních podmínek je dobře využívat vztahu významných historických událostí k místu, kde žáci žijí. Představu života v minulosti žákům velmi dobře přibližují místní vlastivědná muzea.

Rodné město a rodný kraj jsou součástí vlasti. Jejich dějiny tvoří součást dějin celé země. Události, které jsou zachyceny v dějinách místa, kde žáci žijí, jsou jim blízké a srozumitelné. Proto k hlubšímu rozvíjení jasných představ o minulosti využíváme i všech místních historických archeologických památek jako jsou např.: nálezy nádob, nástrojů, mohyly, hradiště aj. a také památek stavitelských jako např.: hrady, zámky, kostely, radnice, morové sloupy, sochy aj.

Nezapomínáme ani na využívání zkušeností žáků z výletů po vlasti, žákům dáváme prostor, aby mohli o svých zážitcích vyprávět a svá vyprávění doplnit fotografiemi, videonahrávkami, ukázkami pohlednic a suvenýrů.

K vlastivědnému učivu patří vycházky. Při nich snadno objasňujeme různé nové zeměpisné pojmy např.: hory se vypínají, kopce se svažují do údolí, pohoří se táhne, přechází do nížiny, nížina se rozkládá, potoky se stékají, řeka se vlévá, řeka protéká, náhon se odděluje od řeky aj.

Hlavní pomůckou při vyučování zeměpisného učiva však zůstává mapa. Využíváme každé příležitosti k tomu, abychom žáky postupně učili s mapou pracovat a orientovat se v ní. Žáci se učí rozlišovat na mapě nížiny, vysočiny, pohoří, vodstvo. Určují světové strany, vyhledávají řeky, města, určují vzájemnou polohu měst i jejich velikost, nadmořskou výšku hor. Popisují, kudy určitá řeka protéká, která města na řece leží, kam se řeka vlévá apod.

Učivo týkající se podnebí propojujeme s výukou přírodovědy. Je přitom třeba provádět měření teploty a zapisovat výsledky. Žáci zapisují rovněž dobu slunečního svitu, druh vodních srážek, sílu větru (vánek, vítr, vichřice), charakter počasí (polojasno, jasno, oblačno, zataženo). Tím se pro ně stane učivo jasným a srozumitelným. Také další vlastivědná témata, např.: Půda a zemědělství, Nerostné bohatství, Ochrana přírody, je nutné stále propojovat s učivem přírodovědy.

Poznámka:

Činnostní výuka vlastivědy poskytuje široké možnosti uplatnění samostatné i skupinové práce žáků. Ve spojení vlastivědného učiva s četbou, výtvarnou výchovou, matematikou i pracovními činnostmi žáci vytvářejí např. ilustrované historické příběhy, leporela, modely dobových předmětů a zbraní. Ve zvolených projektech výtvarně a literárně ztvárňují představu o probíraném historickém období.

Vhodné je též nechat žáky vyjadřovat představy pomocí náčrtů, využijí je např. při znázornění charakteristických rysů stavebních slohů nebo při zakreslování jednoduchých plánků určitého území. Jednotlivé kapitoly mohou být zakončeny zajímavým projektem, který jsou žáci schopni samostatně připravit i zpracovat ve skupinách. Tuto jejich samostatnou práci je třeba nechat určitou dobu ve třídě vystavenou. Žákům dáme rovněž prostor k tomu, aby o ní mohli mezi sebou hovořit.

Velký význam tohoto stylu učení vlastivědy mají prožitky žáků. Je třeba se snažit, za pomocí činnostní výuky, vytvořit u žáků dobré představy o minulosti a vztah k ní, ne je zahlcovat letopočty. Do hodnocení je vhodné zařazovat výsledky jejich činností.

Vlastivěda – oborové cílové kompetence žáka 2. období (4. - 5. roč.)

V tématickém okruhu Místo, kde žijeme

Žáci:

- určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

- určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientují se podle nich, respektují zásady bezpečného

pohybu a pobytu v přírodě

- rozlišují mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledávají jednoduché údaje o přírodních

podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky a Evropy

- vyhledávají typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury

- jednoduchým způsobem posoudí význam vyhledaných informací z různých hledisek

- zprostředkují ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest

- porovnávají způsob života a přírodu v naší vlasti s jinými zeměmi, které navštívil

- rozlišují hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce

- znají symboly našeho státu

V tématickém okruhu Lidé kolem nás

Žáci:

- obhájí při konkrétních činnostech a vyprávěních své názory

- dohodnou se na společném postupu při řešení zvoleného úkolu se spolužáky

- rozpoznají v jednání a chování významných osob nedodržování demokratických principů

- orientují se v základních formách vlastnictví

V tématickém okruhu Lidé a čas

Žáci:

- pracují s časovými údaji a využívají zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

- využívají knihoven, sbírek, muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti

- zdůvodní základní význam chráněných částí přírody a kulturních památek

- rozeznávajísoučasné a minulé a orientují se v hlavních reáliích minulosti i současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

- srovnávají a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti i současnosti

- objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů do kalendáře

Vlastivěda učivo (témata, tématické celky) 2. období (4. - 5. roč.)

Dějepisná část

4. ročník

- časová osa, období před naším letopočtem, období našeho letopočtu

- české země v pravěku, doba kamenná, bronzová, železná

- příchod Slovanů, konec pravěku v našich zemích

- Sámův kmenový svaz, 7. století v našich dějinách

- naše nejstarší minulost v pověstech

- Velkomoravská říše, příchod Cyrila a Metoděje

- vznik českého státu, vláda přemyslovských knížat

- život prostých lidí za vlády prvních Přemyslovců, Kosmas, románský stavební sloh

- vznik Českého království, vláda přemyslovských králů

- český stát za vlády Lucemburků, Jan Lucemburský

- období vlády krále Karla IV., rozkvět země, rozvoj vzdělanosti

- život ve středověku, šlechta, církev, život ve vesnici, ve městě, gotický stavební sloh

- období vlády krále Václava IV.

- mistr Jan Hus a jeho učení

- husitské války, Jan Žižka, Prokop Holý

- české země po husitských válkách, král Jiří z Poděbrad

- první Habsburkové na českém trůně, císař Rudolf II., období renesance

5. ročník

Učivo:

- bitva na Bílé hoře, porážka české šlechty

- doba pobělohorská, život na zámku, ve městě, život poddaných

- život v době barokní, stavitelství, hudba

- ve školních lavicích, Jan Amos Komenský

- světlo rozumu, doba osvícenská, vláda Marie Terezie a Josefa II.

- život na vesnici, bydlení, oblékání, venkovské zvyky

- manufaktury a první stroje, parní stroj, čeští vynálezci

- obrození měšťanské společnosti, nástup kapitalismu, nadvláda němčiny

- počátky národního obrození, F. Palacký, J. K. Tyl

- z poddaného člověka občan, rok 1848, K. H. Borovský

- stroje ovládly život, růst tovární výrovy, nástup elektřiny

- vznik Rakousko-Uherska, profesor T. G. Masaryk na české univerzitě

- Národ sobě, rozvoj kultury a umění

- Češi a Němci, historie vztahů obou národů

- směřujeme k samostatnosti, 1. světová válka, odpor proti Rakousko-Uhersku

- vznik Československé republiky, T. G. Masaryk, život v ČSR

- 2. světová válka, válečná a poválečná léta

- od totalitní moci k demokracii

Zeměpisná část

4. ročník

- naše vlast Česká republika, poloha, obyvatelé, členění území ČR na kraje

- kraje a krajská města

- Česká republika - demokratický stát, státní symboly, státní svátky

- mapy a plány

- orientace v krajině, světové strany a jejich určování

- povrch České republiky

- vodstvo České republiky

- počasí a podnebí

- půda a zemědělství

- nerostné bohatství, těžba a zpracování nerostných surovin

- průmysl, výroba, průmyslový závod

- ochrana přírody, chráněná území

- cestujeme po naší vlasti, přírodní zajímavosti a národní kulturní památky

- cestujeme naším krajem

5. ročník

Česká republika:

- kde jsme byli o prázdninách

- kraj, v němž žijeme - opakování ze 4. ročníku

- kraje České republiky - základní poznatky o krajích ze 4. ročníku

Kraj, ve kterém žijeme:

Do tohoto tématu je zahrnuto všech 14 krajů (v učebnici jsou stejným způsobem zpracovány údaje o jednotlivých krajích, jsou stejně obsáhlým souborem fotografií nejvýznamnějších míst). Se žáky se však v 5. ročníku probírá podrobně kraj, ve kterém žijí. Toto učivo se doplňuje o další informace, které žáci vyhledávají na základě doplňujících otázek v učebnici. Využívá se dostupných informačních materiálů z krajských informačních center. Vhodné jsou informace z různých míst kraje, které mohou žáci získat při hodinách informatiky, na výletech, exkurzích apod. V případě zájmu žáků si můžete vybrat další kraj, ke kterému mají žáci nějakou vazbu, s krajem se pak seznamujete informativně, podrobnosti z dalších krajů se nehodnotí známkou. K seznamování žáků s dalšími kraji můžete vhodně využít skupinovou práci. Skupina si vybere některý kraj, společně o něm shromáždí informace a potom ho představí zvolenou formou spolužákům. Při výuce je třeba pravidelně pracovat s mapou. Je součástí učebnice pro 5. ročník.

Česká republika - demokratický stát

- poloha České republiky, vznik, obyvatelstvo

- Praha hlavní město ČR, prezident, vláda, parlament

- státní svátky a významné dny

- historie města, Pražský hrad a Hradčany, plán města

- historická místa Prahy

Česká republika - součást společenství hospodářsky vyspělých států

- Evropská unie

- mezinárodní organizace, jejich zkratky a význam

Evropa - sjednocující se světadíl

- sousední státy České republiky, Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko

- seznámení žáků se základními údaji o sousedních státech

Evropa - jeden ze světadílů

- poloha a povrch Evropy, vodstvo a podnebí Evropy

- rostliny a živočichové

- hospodářství a obyvatelstvo Evropy