Výtvarná výchova – charakteristika předmětu

B. Charakteristika školy

B. 1 Velikost a úplnost školy

Základní škola Praha 7, Korunovační 8 je úplná škola s devíti postupnými ročníky. Na prvním stupni je zpravidla po dvou třídách v ročníku, na 2. stupni též zpravidla po dvou paralelních třídách v ročníku. Kapacita školy je 400 žáků.

Vybrané ukazatele:

Školní rok	Počet žáků	Počet tříd
2004/05	315	16
2005/06	313	16
2006/07	269	14

Škola sídlí ve velkoryse koncipované světlé budově, která byla postavena pro školské účely roku 1989. V roce 1902 zde byla založena 2. obecná škola na Letné a to z důvodu, aby děti z horní Letné nemusely docházet do vzdálenějších škol – toto poslání má škola v podstatě dodnes s tím, že dnes je významný početní podíl žáků mimopražských (rodiče dojíždějí do práce do Prahy), žáků cizinců (škola se nachází v blízkosti řady zastupitelských úřadů) a žáků z jiných spádových oblastí Prahy 7 (volba školy z důvodu typu výuky a jejího zaměření).

Budova je situována v oblasti horní Letné s dobrou dostupností hromadné dopravy a v blízkosti řady významných kulturních památek, institucí, galerií a muzeí. V blízkém okolí školy se nacházejí Letenské sady a Stromovka. Část tříd v jižním křídle budovy je orientována do rušné komunikace ul. Korunovační, což je jistým handicapem školy. Tato situace by se měla změnit po vybudování tunelu pod Letnou a následným zklidněním celé oblasti.

B. 2 Vybavení školy

Škola disponuje vynikajícím prostorovým zázemím, kromě prostorných kmenových učeben žáci využívají odborné pracovny Fyziky, Chemie, Zeměpisu, jazykovou pracovnu, výtvarný ateliér, keramickou dílnu, cvičnou kuchyňku, počítačovou pracovnu, tělocvičnu a saunu. Žáci 1. stupně využívají dvě herny školní družiny s plochami pro relaxaci, kondiční cvičení

a s řadou her.

Jednotlivé odborné pracovny jsou postupně vybavovány moderním zařízením. Např. počítačová pracovna je v roce 2007 nově vybavena v evropském standardu dvaceti pěti PC s LCD monitory, rychlým připojením na internet a projektorem pro velkoplošnou projekci s ozvučením. Ve výuce odborných předmětů standardně využíváme video a DVD přehrávače, popř. přehrávače audio CD. Pro výuku Tělesné výchovy využíváme kromě tělocvičny 18x10m i víceúčelové hřiště s umělým povrchem ve vnitrobloku budovy.

Pro individuální práci s žáky jsme vybudovali Kabinet rozšířené péče – jde o multifunkční prostor, ve kterém je realizována rozšířená péče pro žáky se specifickými poruchami učení, kabinet je vybaven třemi PC, kompenzačními pomůckami, herní a relaxační plochou.

K zásadnímu zlepšení podmínek vyučovacího procesu došlo v r. 2007 výměnou všech okenních prvků za kvalitní dřevěná euro okna a repliky stávajících dřevěných oken (výrazné omezení vnějšího hluku, omezení prašnosti a lepší tepelný komfort).

Školní stravování je realizováno v budově školy.

B. 3 Národní a mezinárodní projekty

V rámci dlouhodobé kontinuální spolupráce s Pedagogickou fakultou UK v Praze a to především s Katedrou didaktických technologií byla škola v minulých deseti letech zapojena do řady významných, především pilotních projektů s různým zaměřením. Uvádíme některé z nich:

►V letech 1997 – 2000 byla škola zapojena do projektu Implementation of Telematics in Education pod hlavičkou TEMPUS (S_JEP 12327-97). Učitelé v tomto vzdělávacím projektu získávali první zkušenosti s využitím výpočetní techniky a internetu ve výuce, seznamovali se s programy využívanými pro výuku v zahraničí. Škola byla v rámci projektu jako jedna z prvních ZŠ v ČR v roce 1997 připojena na internet.

►V letech 2002 – 2003 byla škola vybrána pro realizaci experimentálního projektu WEP – Web Education Project (partneři Český Telecom a Úřad pro veřejné informační systémy). Žáci jedné třídy 7. ročníku a jejich učitelé v rámci tohoto projektu měli v průběhu jednoho školního roku zapůjčené domů počítače s připojením na internet. K dispozici měli webové rozhraní, které umožňovalo vzájemnou komunikaci, publikování dokumentů, pořádání třídních schůzek, zadávání testů s automatickou opravou chyb atd. Díky tomuto projektu žáci i učitelé získali významné zkušenosti s použitím počítačů pro vzdělávání.

►Ve školním roce 2003/04 byla škola vybrána jako pilotní škola tříletého vědecko-výzkumného projektu 5. rámcového programu Evropské unie IST-2000-25162 School+ More than a Pltform to Build the Schoul of Tommorow (ověřování metodiky využití počítačových technologií při řešení edukačních aktivit žáků školy, do projektu bylo zapojeno 10 institucí z pěti zemí: Španělska, Finska, Řecka, Izraele a ČR). Žáci komunikovali se svými vrstevníky v zúčastněných zemích a plnili úkoly zaměřené na zkoumání životního stylu, názorů, postojů evropské mládeže.

V současnosti má škola uzavřeny čtyři aktuální smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci za účelem realizace projektů Jednotného programového dokumentu pro cíl 3:

► Projekt Zavádění osobnostní a sociální výchovy do školních vzdělávacích programů základních školy a nižších stupňů osmiletých gymnázií v Praze, reg. čslo CZ.04307/3..1.2, žadatel Projekt Odyssea, Katusická 712, Praha 9. V rámci tohoto projektu je skupina 2 koordinátorů a 8 učitelů z každé partnerské školy formou intenzivních oborově zaměřených zážitkových seminářů uvedena do problematiky a proškolena v oblasti zavádění osobnostní a charakterové výchovy, koordinátoři jsou školeni v oblasti řízení a koordinování projektů a vedení týmu. Učitelé zapracovávají tématiku do školního vzdělávacího programu a s žáky realizují ukázkové hodiny s využitím OSV. Do tohoto projektu jsou zapojeni jako školitelé přední odborníci v oblasti psychologie, prevence soc. patologických jevů atd.

► Projekt Tvořivá škola – střediska činnostního učení v Praze v rámci JPD3, žadatel Tvořivá škola , o.s. Kamenná čtvrť 120, Brno – cílem projektu realizovaného v letech 2006 a 2007 je zkvalitnění vzdělávání na ZŠ prostřednictvím rozvoje dalšího vzdělávání učitelů, pomoc s tvorbou a modernizací škol, pomoc s tvorbou vzdělávacích programů, založení, popř . činnost vzdělávacích středisek. Naše škola je střediskem činnostního učení již od roku 2003, v rámci tohoto projektu má dojít ke zkvalitnění činnosti střediska, vybavení výpočetní technikou pro koordinátory. Naši učitelé jsou lektory činnostního učení, realizují ukázkové hodiny, školí další učitele, natáčejí instruktážní videokazety atd. V rámci zavádění škol. vzdělávacích programů dochází k masivní výměně zkušeností mezi zapojenými školami, ke společné výměně a tvorbě materiálů, pomůcek, učebnic a prac. sešitů. Pro školu je teto projekt obrovským přínosem. Projekt navazuje na to, čemu se o. s. Tvořivá škola věnuje již delší čas - zabývá se praktickou náplní a tvorbou školních vzdělávacích programů v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. Cílem projektu je zkvalitnění vzdělávání na pražských základních školách prostřednictvím rozvoje dalšího vzdělávání učitelů a pomoc pedagogickým pracovníkům s tvorbou a modernizací školních vzdělávacích programů orientovaných na rozvoj klíčových kompetencí žáků, individualizaci a diferenciaci výuky. Uvedený projekt byl podpořen z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a rozpočtu hl. m. Prahy.

►Projekt ENTER - interaktivní edukativní program Národního technického muzea, realizováno v rámci JPD3, žadatel NTM Praha, přizvány 2 gymnázia a 1 ZŠ. Žáci 8. ročníku se v rámci tohoto pilotního projektu pod vedením lektorů NTM seznamují s exponáty muzea a pracují s demonstračními pomůckami a modely, které byly vytvořeny za účelem výuky Fyziky. Žáci též konstruují, experimentují a měří, poznávají možnosti vlastního těla a zamýšlejí se na d výhodami a nevýhodami využití jednotlivých druhů energií člověkem.

► Projekt Rozvoj výuky přírodovědných a technických předmětů s ohledem na specifika velkoměsta - podtitul kombinované kurzy s online podporou pro učitele a děti v rámci JPD 3. Projekt realizuje PhDr. Zdena Lustigová – Matematicko-fyzikální fakulta UK. Ideovým vzorem pro tento projekt je kanadský projekt Science, ve kterém žáci používali nejmodernější technologie sběru a zpracování dat za podpory vysokoškolských odborníků z oblasti přírodních věd a výpočetních technologií. Projekt experimentálně ověřuje nové individuální formy práce s žáky, především on-line podporu jejich aktivit. V rámci dvoudenních setkání se žáci 8. ročníku setkávají s předními českými odborníky v různých oblastech vědy a techniky a poznávají špičková vědecká pracoviště, výzkumné ústavy atd.

B. 4 Informovanost rodičů o plánování, průběhu a výsledcích vzdělávání žáků

Informovanost rodičů je probíhá v několika úrovních:

- v průběhu školního roku pořádáme třídní schůzky a předmětové konzultace, jejichž celoroční plán avizujeme rodičům

vždy na začátku školního roku

- v případě potřeby pořádáme mimořádné třídní schůzky, např. k problematice přijímacího řízení na SŠ

- ředitel školy sděluje rodičům důležité aktuální informace rodičům formou písemných sdělení s tzv. návratkou

- třídní učitelé provádějí do žákovských knížek za 1. a 3. čtvrtletí souhrnné hodnocení žáka s uvedením tendencí v chování a

prospěchu

- rodiče jsou zváni k individuálním konzultacím, popř. výchovným komisím, kterých se účastní vedení školy a výchovný

poradce - preferujeme tuto efektivní formu komunikace, protože individuální konzultace s rodiči ve škole umožňuje rychlé,

operativní, účinné řešení vzniklých problémů a napomáhá udržení důvěry a spolupráce s rodiči (zápisy s výchovných komisí jsou

protokolovány)

- se závěry pedagogických rad (zpravidla info o výrazných problémech žáka) jsou rodiče informováni písemně formou doporučeného

dopisu

- důležité aktuální informace jsou sdělovány rodičům na informačních nástěnkách (ředitelna, školní družina, školní jídelna, centrální

vestibul)

- povinně zveřejňované informace jsou vyvěšeny na nástěnce u ředitelny školy (řády školy, výroční zprávy atd.)

- informace o dění ve škole (plánované, realizované akce, info školské rady, doplňková činnost, historie školy, fotodokumentace,

výroční zprávy, programy, pozvánky atd.) jsou souvisle zveřejňovány již od roku 2002 na webové stránce školy

- k běžné komunikaci vyučujících s rodiči slouží žákovské knížky (zápis výsledků žáka, provozní a organizační informace) žákovská

knížka neslouží k zapisování tzv. poznámek k žákovu chování, připomínky k chování žáka jednotliví vyučující sumarizují a v případě

výrazných kázeňských problémů informují rodiče formou celkového hodnocení chování a to kdykoli v průběhu školního roku

(doporučený dopis, individuální konzultace)

C. Charakteristika Školního vzdělávacího programu 3in

C. 1 Vize ŠVP 3in a obecná charakteristika programu Tvořivá škola

V podtitulu školního vzdělávacího programu 3in najdete tři slova, těmi chceme ve zkratce vystihnout hlavní vize našeho vzdělávacího programu:

INVENCE (vtipný nápad, důvtip, vynalézavost , tvořivost) je považována za typ inteligence, který lze rozvíjet. Rozvinutá invence napomáhá k řešení širokého okruhu životních situací a to v pracovním i osobním životě. Ve světě práce je dnes rozvinutá invence považována za nutný předpoklad k úspěchu např. v manažerských a řídících pozicích. Vzdělávací program by měl tedy napomáhat k rozvoji tvořivých schopností a to cílenými metodami a strategiemi.

INSPIRACE (podnět k tvoření, nápad, tvůrčí vnuknutí) - usilujeme o to, aby vzdělávací program byl pro žáky inspirativní, aby je inspiroval nejen k dalšímu učení a sebezdokonalování, ale i k dobrým činům, k pomoci druhým, k ochraně přírody, ke zdravému životnímu stylu. Naše vize tedy je učit podnětně, ale i vychovávat žáky tak, aby byli v budoucím životě šťastni, tzn. plně realizováni.

INVESTICE - vzdělávací proces není efektivní, nemá smysl, pokud do něj neinvestují alespoň minimem všichni zúčastnění. Učitel svou invenci, odborné znalosti a dovednosti, čas, energii, rodič svůj čas a dnes i nemalé finance, žák čas pro učení se zapojením značné dávky svých schopností, inteligence, úsilí, pozornosti a vynalézavosti. Naší vizí je rovnoměrný podíl „investic“ do vzdělávání tak, aby výsledný efekt byl co nejvýraznější. Zde je si škola vědoma nutnosti osvětové práce, účinné pomoci slabším, ale i nadaným, je si vědoma nutnosti výrazně ke vzdělávání motivovat.

Východiskem a myšlenkovým základem pro tvorbu ŠVP 3in byl Modelový vzdělávací program Tvořivá škola, uvádíme proto jeho obecnou charakteristiku, jejíž hlavní cíle chce naše škola naplňovat:

Vzdělávací program Tvořivá škola:

- navazuje na tradice české činné školy a pozitivní zkušenosti ze současného vzdělávacího programu Základní škola

- vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

- zdůrazňuje činnostní ráz vyučování a pozitivní hodnocení

- používá takové činnosti, které na základě pozorování a hovoru o pozorovaném vedou žáky k objevování poznatků a vztahů, k řešení

problémů

- předkládá jasné možnosti mezipředmětových vztahů

- řadí poznatky do systému, dbá na návaznost učiva a jeho propojování

- dává žákům příležitost aktivně se podílet na vlastním vzdělávání

- zdůrazňuje orientaci na osobnost žáka, přirozeně vede k diferenciaci ve vyučování

- vede žáky k samostatnému projevu, k získání nových vědomostí vlastní činností

- dává žákům možnosti využívat při práci samoučení a samokontrolu

- zdůrazňuje komunikaci a spolupráci mezi žáky

- vede k projektovému a skupinovému vyučování

- umožňuje žákům využívat při učení své zkušenosti a praktické situace ze života mimo školu

- pokládá za základní vědomosti ty, kterých se dá prakticky využívat, které jsou potřebné k dalšímu vzdělávání, dbá na jejich zvládnutí

všemi žáky

- podporuje ty postupy a formy práce, které umožňují žákům maximálně využívat vlastních zkušeností, užívat zdravý rozum

- vyžaduje provádění jednoduchých demonstrací a pokusů, které umožňují žákům přijímat učivo více smysly, rozumět mu, zvládnout

probíranou látku jako základ k dalšímu učení

- předpokládá přirozený rozvoj ekologického cítění žáků

- umožňuje realizaci diferencované a individualizované výuky pro všechny žáky, tj. jak pro žáky zdravotně či sociálně znevýhodněné,

tak pro žáky talentované a žáky s hlubším zájmem o některou oblast

- směřuje k poznávání zdraví jako významné životní hodnoty

C. 2 Hlavní cíle Školního vzdělávacího programu 3in

Žák je aktivním subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme dva základní cíle – výchovný a vzdělávací. Atmosféru školní práce vytváří především vztah mezi učitelem a žákem a mezi hlavní cíle ŠVP 3in patří změna klimatu – atmosféry školy, tzn. změna vztahů mezi žáky a učiteli.

Cíl výchovný:

- výchova kulturního člověka, kterému záleží na kvalitě jeho života, který se dokáže nalézt uplatnění v životě

- výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce

- výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka

- výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu

- výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího v konkrétních praktických životních

situacích

- výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat a zlepšovat kvalitu svého života

- příprava na celoživotní vzdělávání

Cíl vzdělávací:

- dosáhnout, aby si žák osvojil soubor základních vědomostí ve vzájemných vazbách, při zdůraznění jejich aktivního logického

a správného používání v široké praxi a při řešení problémů

Změna atmosféry školy

Příznivé atmosféře vyučovacího procesu napomáhá schopnost učitele docílit, aby:

- činnosti při vyučování měly klidný průběh;

- žák pracoval svým tempem a postupně je podle svých maximálních možností přizpůsoboval tempu třídy;

- žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy aj.;

- zpětná vazba „žák – učitel“ byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně a individuálně přímo ve vyučování;

- žáci dostávali dostatečný prostor na pochopení učiva a jeho procvičení.

Záměr pozitivní změny v atmosféře školy vyžaduje od vyučujících zamýšlet se nad svojí výchovnou prací a formulovat svou pedagogickou činnost z různých pohledů:

Přístup učitele k žákovi:

- ke každému je třeba přistupovat s úctou, s náklonností, s vírou v jeho síly a možnosti, s patřičnou pozorností

- se zásadovostí v případě, že se v chování žáka objeví odchylky od běžných norem

Je třeba dodržovat vzájemnou úctu a definovat jasné základní požadavky na kázeň.

Příznivé mikroklima ve třídě se utváří:

- již příchodem učitele – tónem, jakým třídu osloví

- řečí učitele – je-li klidná, ale bez lhostejnosti

- schopností vést žáky tak, aby se nebáli zkoušení a sami své vědomosti prezentovali

- tím, že žák dostává možnost vyjádřit se k učenému a že je mu dáván prostor ukázat to, co si sám připravil

Máme-li dítě naučit dobrým způsobům jednání, musíme je průběžně vést k poznání základních etických principů.

a) Uvědomme si, že ze zkušenosti víme, že každé dítě usiluje o pěkné citové zážitky (např. večerníčky nebo pohádky).

b) Uvědomme si, že si dítě vybírá ty hodnoty, které jsou pozitivní, nechce představovat při hře zlou postavu, raduje se z toho, když všechno dobře dopadne.

c) Uvědomme si obsah citového života dítěte – jak na dítě negativně působí, když se setkává s hrubostí a násilím, které vítězí.

d) Uvědomme si, že člověk ve svém mládí vstřebává náladu okolí a nese ji dále svým životem. Psychologie dokládá, že u člověka trvají ty formy cítění, které u něho převažovaly v době prepubertální, pubertální i postpubertální.

Dokážeme-li dát žákům ve škole mnoho zážitků citově kladné povahy, jak si to většina z nich žádá, přispějeme k tomu, že v celkovém charakteru cítění dítěte nabudou převahu tendence tvůrčí – optimismus, radost, jistota.

C. 3 Didaktické zásady, společně sdílené metody, strategie a postupy

Naše škola stála u zrodu komunity tzv. Tvořivých škol, které přijímají a postupně do výuky jednotlivých předmětů zavádějí

principy činnostního učení. Základy činnostních metod a forem učení položil filozof, pedagog a psycholog Jan Amos Komenský. Systém českého činnostního učení byl rozvinut a v praxi ověřen reformní pedagogikou české činné školy 30. let 20. století.

Moderní činnostní vyučování je na vědeckém základě vytvořený, ucelený soubor činnostních metod a forem učení, který dává žákům prostor ke konkrétním činnostem, samostatným úvahám a tvorbě vlastních otázek. Žák zde není pouze pasivním příjemcem informací, ale projevuje vlastní iniciativu – koná, činí, přemýšlí a tvoří. Základními principy činnostního vyučování je probouzení zájmu a nabývání nových poznatků žáky názorně, vlastní činností a prožíváním, za pomoci vhodných metodických materiálů a pomůcek:

Probouzet zájem žáka – vyučování musí být názorné, přirozené a pochopitelné.

Názornost vyučování – Používáme skutečné předměty, modely, náčrty, diagramy, obrazy,... Ke každé praktické ukázce je třeba se vracet a přesvědčit se o porozumění žáka. Zapojujeme co nejvíce smyslů.

Přirozenost – Vycházíme z přirozených situací a budíme tak přirozené reakce. Učivo jako soustavu dovedností si musí žáci osvojit tak, aby je mohli kdykoliv tvořivě a pohotově aplikovat v každodenním životě.

Pochopitelnost – Učivo vybíráme s důrazem na obsah a význam, nikoli na formu. Ve škole nemá místo nic, co nemá obsah a smysl. Hodnota učiva je vždy obsahová, nikoli formální (rozvíjející např. představivost, úsudek, vůli,...).
Obsah musí být přiměřený vyspělosti žáka, musí vyhovovat jeho skutečným osobitým potřebám. Při výběru učiva dbáme na zásadu ?od bližšího ke vzdálenějšímu?.
Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, dokud není řádně pochopeno, s tím, že totéž učivo nesmíme ?omílat do omrzení?, ale probíráme ho v nových situacích.
Postupujeme zvolna, stále se přesvědčujeme, jak děti nové učivo chápou a jak ho zvládají používat.
Abstraktní pojmy objasňujeme názorem a příkladem. (Př.: abstraktní pojmy vpředu, vzadu, názorně předvedeme na modelu domku uprostřed zahrady.)

Pěstovat žákovu samočinnost – učení individualizujeme metodou samostatné práce. (Individualizované učení vyvažujeme kolektivní výchovou.)

Dítě necháváme aktivně se účastnit vyučování. Neděláme, co mohou vykonat žáci sami. Žáci jsou vedeni k uvědomění si úkolu a k provádění činností každým žákem zároveň. Následně k plánování dílčích úkolů, činností a jejich provádění.

Využíváme vlastních zkušeností a znalostí žáků, usilujeme o to, aby žáci docházeli k poznatkům sami. Je velmi důležité dopřát žákům radost z vlastních nápadů, vlastní práce a následného úspěchu. Žáci jsou tak nejlépe motivováni k produkování myšlenek, kladení otázek, k samostatnému, kritickému myšlení.

Vyhýbáme se dlouhým výkladům a přílišnému poučování. Dlouhé monology nemotivují, unavují a žáci je odmítají. Preferujeme samostatnou práci, práci ve skupinách, společné řešení úkolů, didaktické hry a diskusi.

Volit vhodné učebnice, pracovní sešity a didaktické pomůcky.
Psané jazykem žáků, odpovídající jejich způsobu myšlení a podněcující je k další tvořivé činnosti, samoučení a lásce ke vzdělávání.

Základní psychologické zásady činnostního učení :

Ke každému žákovi přistupujeme jako k jedinečné lidské bytosti. Podporujeme samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a pozitivní sebehodnocení žáků. Akceptujeme náměty žáků a vytváříme přirozený prostor pro činnosti. Hodnotíme správné činnosti a znalosti žáků a případné slabiny pomáháme napravovat a odstraňovat. Žáci jsou pak ochotni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů a chybu nepokládají za prohřešek. Žákům dáváme dostatečný časový prostor na zvládnutí učiva.
Učitel (i rodič) je pro žáky především partnerem, poradcem, pomocníkem a oporou. Výuka je rušnější, ale vše je provázeno pocity uspokojení, radosti a dobrými výsledky.

Žáky co nejvíce chválíme (je samotné i rodičům), vysvětlujeme a zdůvodňujeme a až na zcela výjimečné případy netrestáme. Psychologické výzkumy jednoznačně dokazují, že největším a z pohledu dalšího pozitivního vývoje dítěte nejlepším ?trestem? je absence pochvaly. Je třeba si stále uvědomovat, že naším základním úkolem je vštípit dítěti lásku k učení společně s mravními a etickými zásadami.

C. 4 Strategie rozvoje klíčových kompetencí

Společně uplatňované strategie rozvoje klíčových kompetencí v 1. – 5. ročníku v souvislosti s postupným zaváděním činnostní výuky uvádíme v této kapitole. Strategie rozvoje klíčových kompetencí při výuce jednotlivých předmětů uvádíme vždy v závěru charakteristiky jednotlivého vyučovacího předmětu.

Činnostní výuka klade důraz na pochopení učiva a jeho následné důkladné procvičení. Učitel dbá, aby učivo na sebe navazovalo, a dává tak žákům možnost postupovat samostatně od jednoduchého ke složitému. Žákům se otevírá cesta k novým poznatkům, prožívají pocity radosti z úspěchu, z objevu, což vytváří jejich pozitivní vztah k učení. Při činnostním učení postupujeme zpočátku pomaleji, než při tzv. receptivním způsobu vyučování. Jakmile se žáci naučí manipulovat s jednotlivými pomůckami a analogicky vyvozovat novou látku, postup výuky se velmi urychlí.

Kompetence k učení

Pro rozvíjení této kompetence u žáků v 1. - 5. ročníku je třeba:

- pokud je to možné, dát všem k učivu vždy konkrétní názor (pomůcku), aby bylo učivo žákům předkládáno s využitím co

nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu;

- nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat;

- dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám o problému, k vyjádření vlastních závěrů,

k znovuobjevování poznatků;

- klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky;

- snažit se podporovat čtení s porozuměním;

- nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah;

- dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce;

- klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva a dát jim k tomu takový časový prostor,

který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků;

- podporovat sebedůvěru žáků v jejich schopnostech;

- upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě;

- vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí;

- vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení;

- domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli;

- individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály.

Kompetence k řešení problémů
Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem, dbá se na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom:

- žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené kartičky s údaji vzhledem k tomu, co

mají sledovat;

- podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky;

- postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším;

- na základě pochopení žáci sami navrhují a provádějí obměny činností;

- objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost využívat své dosavadní individuální

poznatky, dovednosti a zkušenosti;

- podle jejich schopností podporujeme účast žáků v různých soutěžích, zvláště tvořivých, to znamená takových, kde je třeba

uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracovávání údajů;

- žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, došli ve své činnosti k závěru, našli řešen;

- různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat;

- umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem.

Kompetence komunikativní
K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2. období mnoho vhodných příležitostí, jelikož je s každou činností spojena komunikace mezi žáky navzájem i mezi žáky a učitelem. K utváření této kompetence je nutné:

- nechat žáky při každé činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu;

- přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení nad správnými závěry žáků a

povyšovat je na objev;

- umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života;

- dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru;

- učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat, respektovat se navzájem;

- zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů;

- do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma;

- v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem;

- hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se mezi sebou na problémy v učivu;

- ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla.

Kompetence sociální a personální
Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány činnostmi žáků ve dvojicích nebo ve skupinách, to vyžaduje spolupráci, vzájemnou domluvu a respektování se navzájem.
Proto dbáme na to, aby:

- se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla respektovali;

- se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu;

- v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout;

- vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i vhodné oslovování žáků mezi sebou.

Kompetence občanská
Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť jsou často ve vzájemném hovoru, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti atp. Tento ráz výuky vede žáky:

- k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí;

- ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých;

- ke snaze o co nejlepší plnění povinností i uvědomování si vlastních práv.

Kompetence pracovní
Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na:

- dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů, udržování pořádku na pracovním místě,

- systém v ukládání pomůcek a nářadí;

- samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku vedenou žáky;

- dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech;

- poznávání různých oborů lidské činnosti, jejích výsledků a významu pro ostatní lidi.

C. 5 Zařazení průřezových témat

Průřezová témata - zařazení v 1. a 2. období (1. – 5. roč.)

Při integraci průřezových témat do vyučovacích předmětů máme na mysli tyto zásady:

- žák danou látku učí nějakou aktivizující, praktickou metodou, při níž musí on sám myslet, mluvit, chovat se, jednat apod.

- žák danou látku vztahuje ke svému vlastnímu životu, téma aplikuje do svého vlastního života

- žáka má příležitost o zážitku z aktivity a o vztahu tématu k životu žáka mluvit - reflektovat je

Při integraci průřezových témat do vyučovacích předmětů postupujeme dvěma zásadními principy:

a) hledáme shodná, podobná či související témata v učivech předmětu a průřezového tématu

b) průřezová témata nacházíme v činnostech vhodných pro výuku předmětu, v procesech vyučování a učení

Při integraci průřezových témat vytyčujeme priority, tzn. témata, kterými se chceme zabývat hlouběji a věnovat jim více času. Pro realizaci těchto témat získáváme potřebné kompetence a sjednocujeme výukové metody a strategie. Např. v oblasti Osobnostní a sociální výchovy sdílíme potřebu věnovat se především oblasti mezilidských vztahů, řešení problémů a konfliktů a oblasti umění se učit, zde žáci budou postupně získávat potřebné metody a nástroje, které jim umožní učit se efektivně.

Při integraci průřezových témat se intenzivně věnujeme daným tématických okruhům v rámci jednotlivých ročníků a zaměřujeme tak pozornost k důležitým tématům pro konkrétní věkovou skupinu. Např. v 1. ročníku pod titulkem NEJSEM SÁM realizujeme aktivity zaměřené na vzájemné poznání žáků, budování zdravých vztahů v kolektivu, komunikační dovednosti, sebe prosazení atd.

Při integraci průřezových témat v pojetí ŠVP 3in nejde o hledání souvislostí a vztahů mezi předměty a obory, oblastmi výuky a vlastním životem žáků za každou cenu. Jde o to uplatňovat konkrétní zásady a pravidla vědomě v každém okamžiku, rozpoznat zdravé názor

a zaujímat pevné postoje v nejrůznějších situacích. V neposlední řadě jde o udržení samostatného myšlení, schopnost autonomní úvahy , o schopnost přijmout sebe sama.

OSV - Osobnostní a sociální výchova

1. ročník „Nejsem sám“

Zařazená témata:

(7) Mezilidské vztahy (Prvouka - v návaznosti na témata Rodina, Škola a třída, Oslava v rodině, Dopravní výchova - ohleduplnost)

(8) Komunikace (Český jazyk - v návaznosti na témata Chování ve třídě, Vztahy mezi dětmi, vytváření pravidel, rozhovor, vyprávění,

naslouchání)

(3) Seberegulace a sebeorganizace (Tělesná výchova - v návaznosti na témata: sebeobsluha, respektování pravidel bezpečnosti a

pravidel při hrách)

Metody a formy práce:

komunitní kruh, práce ve dvojicích, ve skupinách, hodnotící a sebehodnotící škály

2. ročník „Poznávání“

Zařazená témata:

(1) Rozvoj schopností poznávání (Prvouka - v návaznosti na témata Proměny v přírodě, roční doby)

(2) Sebepoznávání a sebepojetí (Prvouka - v návaznosti na témata Jsem školák, moje rodina)

(6) Poznávání lidí (Prvouka - v návaznosti na témata Člověk, Náš domov)

Metody a formy práce:

sebepoznávací metody kritického myšlení, prezentace vlastních produktů, exkurze, návštěva divadla

3. ročník „Jsem člověkem“

Zařazená témata:

(11) Hodnoty, postoje, praktická etika (Prvouka - v návaznosti na témata Místo, kde žijeme – domov, naše obec, Země, v níž žijeme, Lidé a čas, Ochrana přírody)

(7) Mezilidské vztahy (Prvouka - v návaznosti na témata Rodina, Škola, Doprava, Naše vlast, Práce a volný čas, Život v přírodě)

Metody a formy práce:

pravidelné návštěvy knihovny, autorské křeslo, práce s příběhem, metoda osobního příkladu, vedení k solidaritě realizací konkrétních projektů

4. ročník „Hledám řešení“

Zařazená témata:

(10) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (Matematika - v návaznosti na témata Slovní úlohy – varianty řešení, obměny úloh,

vymýšlení vlastních úloh)

(5) Rozvoj kreativity - (Výtvarná výchova PROJEKT Tvořivý deník)

Metody a formy práce:

referáty, skupinová práce, projektová výuka, Tvořivý deník, metody efektivního učení, výpisky

5. ročník „Vážím si sám sebe i ostatních“, „Umím spolupracovat“

Zařazená témata:

(4) Psychohygiena (Přírodověda - v návaznosti na témata Lidské tělo, Chráníme své zdraví)

(9) Kooperace a kompetice (Vlastivěda - v návaznosti na skupinovou práci v opakovacích lekcích dějepisného i zeměpisného

celku)

Metody a formy práce:

ralaxace, otužování, saunování, odstraňování napětí, tvorba pozitivních vizí, plánovaní, skupinová práce, hledání role v týmu, vedení projektu žáky, uvědomělá role ve skupině

Výchova demokratického občana (VDO)

1. Občanská společnost a škola

Prvouka (3. roč.) – PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (škola - chování o přestávkách a při vyučování, pravidla slušného chování, školní řád)

Vlastivěda (4. a 5. roč.).

Ve 4. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (ČR – demokratický stát, Poznáváme naši vlast)

V 5. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (slohový Územní rozdělení ČR do krajů, Od totalitní moci k demokracii)

2. Občan, občanská společnost a stát

Téma není v období 1. – 5. roč. zařazeno)

3. Formy participace občanů v politickém životě

Vlastivěda (4. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (ČR – demokratický stát)

4. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Vlastivěda (4.roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (ČR – demokratický stát)

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)

1. Evropa a svět nás zajímá

Vlastivěda (4. a 5. roč.)

Ve 4. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Naše vlast - ČR)

V 5. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (J.A.Komenský, Rak.-Uh.monarchie, Česko.německé vztahy, I. a II. sv. válka, Evropské státy, NATO, EU)

Výtvarná výchova (4. a 5. roč.).

Ve 4. a 5. roč. téma realizováno v návaznosti na tématické celky předmětu (Ve světě umění, vědy a techniky, Člověk a umění, Člověk v krajině)

2. Objevujeme Evropu a svět

Hudební výchova (1. – 3. roč.) – PROJEKT 3. roč.

V 1. -3. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (poznáváme významné hudební skladatele)

3. Jsme Evropané

Výtvarná výchova (4. – 5. roč.) – PROJEKT 4. roč.

Ve 4. a 5. roč. téma realizováno v návaznosti na tématické celky předmětu (Ve světě umění, vědy a techniky, Člověk a umění, Člověk v krajině)

Multikulturní výchova (MUL)

1. Kulturní diference

Vlastivěda (5. roč.)

V 5. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Obyvatelstvo Evropy)

Hudební výchova (4. roč.) PROJEKT ve 4. roč.

Ve 4. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Národní písně, lidové písně – z čeho vycházejí)

2. Lidské vztahy

Prvouka (1.- 3.) – PROJEKT 3. roč.

V 1. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (rodina, škola, můj volný čas, první pomoc, dopravní výchova)

Ve 2. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu: jsem školák, cesta do školy, dopravní výchova)

Ve 3. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (domov, rodina, vztahy mezi členy rodiny, vztahy mezi spolužáky, kamarády, pozorování povahových vlastností)

Přírodověda (4. a 5. roč.),

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Člověk a příroda)

V 5. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Odlišnosti lidského těla podle rasy)

3. Etnický původ

Přírodověda (4. a 5. roč.)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Společenstvo živých organizmů, Člověk a příroda)

V 5. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Odlišnosti lidského těla podle rasy)

4. Multikulturalita

Anglický jazyk (4. a 5. roč.),

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Prostředí, ve kterém jsme, Lidi kolem nás)

V 5. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Názvy hlavních evropských zemí, Pojmy v cestování)

5. Princip sociálního smíru a solidarity

Vlastivěda (4. – 5. roč.)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Obyvatelé ČR)

V 5. roč. téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Národní obrození)

Environmentální výchova (ENV)

1. Ekosystémy

Přírodověda (4.roč.),

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Společenstva živých organizmů)

2. Základní podmínky života

Přírodověda (4. a 5. roč)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Životní podmínky)

3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Přírodověda (5. roč.) PROJEKT

4. Vztah člověka k prostředí

Přírodověda (4.roč.)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Člověk a příroda, Společenstva organizmů)

Mediální výchova (MED)

1. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Český jazyk (4. a 5. roč.)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Osnova projevu,Dopis )

Ve 5. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Spisovný jazyk)

2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Český jazyk (5. roč.)

Ve 5. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Reprodukce přečteného textu, vyjádření názorů a pocitů)

3. Stavba mediálních sdělení

Téma není v období 1. – 5. roč. zařazeno

4. Vnímání autora mediálních sdělení

Téma není v období 1. – 5. roč. zařazeno

5. Fungování a vliv médií ve společnosti

Český jazyk a literatura (4. a 5. roč.)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Záznamy názorů, pocitů, postřehů)

V 5. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu (Porozumění literárním pojmům)

6. Tvorba mediálního sdělení

Český jazyk a literatura (4. roč.)

Ve 4. ročníku téma realizováno v návaznosti na látku předmětu ( Krátká zpráva, referát, článek do tisku, školní internetové stránky)

7. Práce v realizačním týmu

Informatika 5. roč. – PROJEKT

PROJEKTY – průřezová témata 1. stupeň

Některé tématické celky jsou na I. st. ve 2. – 5. ročníku realizovány formou mini projektů s následujícími rysy – zadanou úlohu řeší žáci individuálně nebo skupinově, bádají a zkoumají, vzájemně spolupracují, výsledky a řešení prezentují. Žáci jedné třídy absolvují

2 mini projekty s konkrétními výstupy v průběhu jednoho školního roku a to dle ročního tématického plánu.

PROJEKTY 2. – 5. roč.

1.roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč.

5. roč.

OSV –

5. Kreativita

Vv (např. Tvořivý deník)

MUL - 2. Lidské vztahy

Přírodověda

(např. Naše třída)

EGS –

2. Objevujeme Evropu a svět

Hv (např. Rytmus a svět)

VDO - 1. Občanská společnost a škola

Prvouka

(např. Naše škola)

MUL - 1. Kulturní diference

Hv (např. Rytmus a svět)

EGS - 3. Jsme Evropané

Vv (např. Evropa a čas)

ENV - 3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Přírodověda

(např Pomáháme přírodě)

EGS - 7. Práce v realizačním týmu

Informatika

(např Jak pracuje redakce)

Průřezová témata – zařazení ve 3 .období 6. – 9. ročník

OSV - Osobnostní a sociální výchova

6. ročník „Plánuji, spolupracuji a pomáhám“

Zařazená témata:

(1) Rozvoj schopností poznávání (Matematika v návaznosti na téma Nestandardní aplikační úlohy)

(4) Psychohygiena (Výchova ke zdraví v návaznosti na témata Zravý způsob života a péče o zdraví, Přírodopis

v návaznosti na témata Viry, bakterie, houby a Tělesná výchova v návaznosti na témata

Znalost významu pohybových aktivit pro zdraví, Kázeň a fair play přístup k ostatním účastníkům sportovní

činnosti, Poctivé sebepoznání a sebehodnocení, Vytyčení reálných cílů a nepřeceňování se

(9) Kooperace a kompetice (Občanská výchova v návaznosti na témata Lidská solidarita, Pomoc lidem v nouzi, Potřební

lidé ve společnosti

(11) Hodnoty, postoje, praktická etika (Občanská výchova v návaznosti na témata Naše škola - život ve škole - práva a povinnosti žáků

Metody a formy práce:

kritické myšlení (třídění, pozorování skupin jevů, předmětů, kritéria výběru, záznamy), miniprojekty, skupinová práce – (práce ve dvojicích, ve skupinách, role ve skupině), hodnotící a sebehodnotící škály, plánování, aktivní relaxace

7. ročník „Tvořím, poznávám i odpočívám“

Zařazená témata:

(3) Seberegulace a sebeorganizace (Výchova ke zdraví v návaznosti na oblast témat Osobnostní a sociální rozvoj a Tělesná výchova v návaznosti na témata Činnosti ovlivňující zdraví, Znalost významu pohybových aktivit pro zdraví

(5) Rozvoj kreativity (Výtvarná výchova – v návaznosti na tématický celek Věda a technika, design, architektura, výtvarné umění)

(6) Poznávání lidí (Český jazyk v návaznosti na téma Charakteristika vnější a vnitřní a Občanská výchova v návaznosti na téma Rozmanitost kulturních projevů)

(8) Komunikace (Český jazyk v návaznosti na témat. celek Projev – zásady dorozumívání)

Metody a formy práce:

sebepoznávací metody kritického myšlení, prezentace vlastních produktů, exkurze – využití pracovních listů, aktivní relaxace

8. ročník „Jak samostatně na problém“

Zařazená témata:

(2) Sebepoznávání a sebepojetí (Občanská výchova v návaznosti na téma Osobnostní rozvoj)

(10) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (Občanská výchova v návaznosti na témata Stres, Řešení konfliktů)

Metody a formy práce:

modelové situace, autorské křeslo, práce s příběhem, metoda osobního příkladu, vedení k solidaritě a k realizací konkrétních projektů

9. ročník „Já mezi lidmi“

Zařazená témata:

(6) Poznávání lidí (Český jazyk v návaznosti na témata Charakteristika – vnější, vnitřní, přímá a nepřímá, Životopis – strukturovaný, uplatnění v budoucím životě a Občanská výchova v návaznosti na témata Morálka a mravnost, Svoboda a vzájemná závislost, pravidla chování

(7) Mezilidské vztahy (Český jazyk v návaznosti na témata literární výchovy – Česká literatura 2. poll 20. stol – Hašek,

Hrabal, Čapek

(8) Komunikace (Český jazyk v návaznosti na témata Jazyková kultura, Slohové postupy a útvary užívané v různých komunikačních situacích

(11) Hodnoty, postoje, praktická etika (Občanská výchova v návaznosti na téma Dělba práce a činností, výhody spolupráce

Metody a formy práce:

referáty, samostatné práce, skupinová práce, projektová výuka, metody efektivního učení

VDO - Výchova demokratického občana

1. Občanská společnost a škola

Občanský výchova (6. roč.) PROJEKT např. Naše škola, Praha 7

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Naše škol,a Naše obec.

2. Občan, občanská společnost a stát

Dějepis (8.roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Vznik občanské společnosti Francie, USA

3. Formy participace občanů v politickém životě

Občanská výchova (8. roč)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Lidská práva.

4. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Občanská výchova (9. roč)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Právní řád České republiky.

EGS - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

1. Evropa a svět nás zajímá

Zeměpis (7. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu

2. Objevujeme Evropu a svět

Zeměpis (8. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu

3. Jsme Evropané

Informatika vol. předmět (9.roč.) PROJEKT např. Toulky Evropou apod.

MUL - Multikulturní výchova

1. Kulturní diference

Výtvarná výchova

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu

2. Lidské vztahy

Pracovní činnosti (7. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Etika, stolování, zvyky.

3. Etnický původ

Přírodopis (9.roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Soustava kožní

4. Multikulturalita

Občanská výchova (8. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Podobnosti a odlišnosti lidí

5. Princip sociálního smíru a solidarity

Občanská výchova (9. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Zásady lidského soužití.

ENV - Environmentální výchova

1. Ekosystémy

Přírodopis ( 7. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Krytosemenné rostliny, Obojživelníci, Plazi, Ptáci, Potravní řetězce.

2. Základní podmínky života

Přírodopis ( 6. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Vznik a vývoj života, Organické a anorganické látky, Bakterie.

3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Chemie ( 8. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Voda a vzduch, vlastnosti oxidů, Ozón.

4. Vztah člověka k prostředí

Chemie ( 9. roč.) PROJEKT např. Odpady

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Plasty a syntetická vlákna, Polysacharidy.

MED - Mediální výchova

Receptivní činnosti

1. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Český jazyk (6. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Reprodukce textu.

2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Český jazyk (6. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Vypravování.

3. Stavba mediálních sdělení

Český jazyk (7. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Líčení – subjektivní popis

4. Vnímání autora mediálních sdělení

Český jazyk (7. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Nejstarší starověká literatura – báje.

5. Fungování a vliv médií ve společnosti

Český jazyk (8. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu - Výklad – historické události z různých oblastí lidského života.

Produktivní činnosti

6. Tvorba mediálního sdělení -

Český jazyk (8. roč.) – příspěvky do internetu, rozhlasu PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu - Líčení historické události, přírodních jevů, Úvaha.

7. Práce v realizačním týmu

Český jazyk (9. roč.) - příspěvky do internetu, rozhlasu PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Humor v literatuře.

PROJEKTY – průřezová témata 2. stupeň

Některé tématické celky jsou na 2. st. ve 6 – 9.ročníku realizovány formou mini projektů s následujícími rysy – zadanou úlohu řeší žáci individuálně nebo skupinově, bádají a zkoumají, vzájemně spolupracují, výsledky a řešení prezentují. Žáci jedné třídy absolvují 2 mini projekty v průběhu jednoho školního roku a to dle ročního tématického plánu.

PROJEKTY 6.– 9.roč.

6roč.

7.roč.

8. roč.

9. roč.

ENV

2. Základní podmínky života

Přírodopis ( 6. roč.)

např. Bakterie

VDO

1. Občanská společnost a škola

Občanská výchova

(6. roč.)

např. Naše škola

ENV

1.Ekosystémy

Přírodopis ( 7. roč.)

MUL

2. Lidské vztahy

Pracovní činnosti

(7. roč.)

ENV

3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Chemie ( 8. roč.)

MED

6. Tvorba mediálního sdělení

Český jazyk (8. roč.) –

příspěvky do internetu, rozhlasu

EGS

3. Jsme Evropané

Informatika vol. předmět (9.roč.) např. Toulky Evropou apod.

MED

7. Práce v realizačním týmu

Český jazyk (9. roč.) - příspěvky do internetu, rozhlasu

C. 6 Učební plán pro 1. – 5. r. základního vzdělávání

Ve šk. roce 2007/08 bude realizován v 1. roč.

Vzdělávací oblast	Vyučovací předmět	ročník					minimální časová dotace	disponibilní hodiny
		1.	2.	3.	4.	5.
jazyk a jazykové komunikace	český jazyk	9	9	7 + 1	7	6 + 1	38 + 2
	cizí jazyk	-	-	3	3	3	9
matematika a její aplikace	matematika	4	4 + 1	5	4 + 1	5	22 + 2
Informační a komunikační technologie	informatika	-	-	-	0 + 1	1	1 + 1
člověk a jeho svět	prvouka	2	2	2 + 1	-	-	6 + 1
	přírodověda	-	-	-	3 + 1	3 + 1	6 + 2
	vlastivěda	-	-	-
umění a kultura	hudební výchova	1	1	1	1	1	5
	výtvarná výchova	1	2	1	2	1	7
člověk a zdraví	tělesná výchova	2	2	2	2	2	10
člověk a svět práce	praktické činnosti	1	1	1	1	1 + 1	5 + 1
týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny		20 + 0	21 + 1	22 + 2	23 + 3	23 + 3	109 + 9

C. 7 Učební plán pro 6. – 9. roč. základního vzdělávání
Ve šk. roce 2007/08 bude realizován v 6.roč.
Vzdělávací oblast	Vyučovací předmět		6. ročník	7. ročník	8. ročník	9. ročník	Součet vyuč. hodin
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE	ČESKÝ JAZYK	Čj	4	4	4	4	16
	cizí JAZYK	cj	3	3	3	3	12
	další cizí JAZYKY	dcj	–	–	–	–	viz vol. předměty
INFORM. TECH.	INFORMATIKA	Inf.	1	1	1	1	4
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE	MATEMATIKA	M	4	4	4	4	16
ČLOVĚK A SPOLEČNOST	DĚJEPIS	D	2	2	2	2	8
ČLOVĚK A SPOLEČNOST	VÝCHOVA K OBČANSTVÍ	OV	1	1	1	1	4
ČLOVĚK A PŘÍRODA	FYZIKA	F	2	2	2	2	8
	CHEMIE	Ch	-	-	2	2	4
	PŘÍRODOPIS	Př	3	3	3	1	10
	ZEMĚPIS	Z	2	2	1	2	7
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE	PRAKTICKÉ ČINNOSTI	Pč	1	1	1	2	5
UMĚNÍ A KULTURA	HUDEBNÍ VÝCHOVA	Hv	2	1	1	1	5
UMĚNÍ A KULTURA	VÝTVARNÁ VÝCHOVA	Vv	2	1	1	1	5
ČLOVĚK A ZDRAVÍ	TĚLESNÁ VÝCHOVA	Tv	2	2	2	2	8
	Součet základních hodin		29	27	28	28	112

Volitelné předměty			6. ročník	7. ročník	8. ročník	9. ročník
probíhají souběžně	další cizí JAZYK	dcj		2	2	2
	další volitelný předmět	dvp
	další volitelný předmět	dvp
probíhají souběžně	CVIČENÍ Z MATEMATIKY	CvM			1*	1**
probíhají souběžně	PRAKTICKÁ CVIČENÍ	Pč			1*	1**
	další praktické cvičení	dpc				1
	Celkový součet hodin		29	30	31	32	122

C. 8 Poznámky k učebnímu plánu pro 6- 9. ročník - využití disponibilní časové dotace:

Disponibilní časová dotace (18 hod na 2. st))

- využití disponibilní časové dotace je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy

- využití celé disponibilní časové dotace v učebním plánu ŠVP je závazné

- disponibilní časová dotace se člení na vázanou a volnou

a) vázaná disponibilní časová dotace na 2. stupni (v rozsahu 10 hodin) je určena:

- k nabídce povinně volitelných vzdělávacích obsahů (nejpozději od 7. ročníku), které musí navazovat na příslušnou vzdělávací

oblast (vzdělávací obor); přednostně musí být využita pro realizaci vzdělávacího obsahu Další cizí jazyk v rozsahu minimálně 6

hodin

ŠVP 3in

Vázaná disponibilní časová dotace na 2.stupni je rozvržena

- pro realizaci vzdělávacího obsahu oblasti Další cizí jazyk 6 hod.

- pro posílení vzdělávacího obsahu Člověk a příroda 2 hod.

(Fyzika 6. a 9.roč pokusování)

- pro posílení vzdělávacího obsahu Jazyk a jazyková komunikace 2 hod.

(7. a 9.roč konverzace)

b) volná disponibilní časová dotace(8 hod) na 2. stupni je určena:

- k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů nad

- rámec vymezené minimální časové dotace

- k vytváření časové dotace pro realizaci povinných vzdělávacích obsahů dotvářejících zaměření školy

- k posílení hodin TV ve dvou po sobě následujících ročnících 1. stupně, kde probíhá povinná výuka plavání

- k realizaci průřezových témat

- k nabídce dalších volitelných vzdělávacích obsahů, případně k posílení vázané disponibilní časové dotace

- k realizaci doplňujících vzdělávacích oborů

- k realizaci vzdělávacích obsahů podporujících vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

ŠVP 3in

Volná disponibilní časová dotace na 2.stupni je rozvržena

- pro posílení vzdělávacího obsahu Člověk a příroda 3 hod.

(přírodopis 6. a 9. roč. a zeměpis 9.roč)

- pro posílení vzdělávacího obsahu Informační technologie 3 hod.

(6.-9.roč.)

- pro posílení vzdělávacího obsahu Matematika a její aplikace 1 hod.

(Cvičení z matematiky doplňující –1/2 žáků v 8.roč. pro slabší žáky

Cvičení z matematiky rozšiřující – ½ žáků v 9. roč pro nadané žáky)

- pro posílení vzdělávacího obsahu Člověk a svět práce 1 hod.

( Praktické činnosti - 1/2 žáků v 8.roč. pro nadané žáky

Praktické činnosti - 1/2 žáků v 9.roč. pro žáky směřující k praktickému uplatnění)

C. 9 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

I. Úvod

Tato Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků upravují hodnocení a klasifikaci chování a prospěchu žáků. Vycházejí přitom z vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a ze zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon)

II. Hodnocení a klasifikace chování žáků

a) klasifikace chování

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 – neuspokojivé
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho

upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanovením vnitřního řádu školy. Dopustí se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy, zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

P o s t i h o v á n í chování žáka mimo školu

Za chování žáka mimo školu plně zodpovídají jeho zákonní zástupci. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole.

b) Výchovná opatření

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze

podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele
b) důtku třídního učitele
c) důtku ředitele školy.

Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu.

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

III. Hodnocení a klasifikace prospěchu žáka

a) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 – výborný
b) 2 – chvalitebný
c) 3 – dobrý
d) 4 – dostatečný
e) 5 – nedostatečný

Při hodnocení podle výše uvedeného odstavce jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Při hodnocení žáka z chování a prospěchu se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním
b) prospěl(a)
c) neprospěl(a)

Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším nebo 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) 48/2005 Sb.vyhlášky

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:

pracoval úspěšně
pracoval

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

b) zásady hodnocení a klasifikace

1. Obecné zásady

- Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

- Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

- Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

2. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- soustavným sledováním výkonů žáka, jeho aktivity a jeho připravenosti na vyučování
- soustavným sledováním grafického projevu žáka
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy
- kontrolními písemnými pracemi (pouze Čj a Ma) a praktickými zkouškami
- analýzou výsledků činnosti žáka
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko- psychologických

poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a

poruchami
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

Žák 5. až 9. ročníku základní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň čtyřikrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.

- Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

- Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

- Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

- Kontrolní písemné práce za čtvrtletí (kontrola vědomostí z více témat. celků a období čtvrtletí, popř. pololetí se zadávají pouze v předmětech Český jazyk a Matematika.

- V ostatních naukových a výchovných předmětech se kontrolní písemné práce tohoto charakteru NEZADÁVAJÍ. Zadávají se zde písemné testy z jednotlivých úseků, témat. celků učiva v maximálním časovém rozsahu absolvování testu 20 min.

- učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka, výsledky zkoušek zapisuje do žákovské knížky

3) Klasifikace žáka

- Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
- Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
- V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
- Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
- Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
- Vyučující předmětu informuje třídního učitele o závažném opožďování v prospěchu či výrazném zhoršení žáka.
- Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
- Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do prospěchových archů a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
- Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování
* učitel jednotlivých předmětů na třídních schůzkách, v konzultačních dnech
* třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,
nebo
* v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem
- Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období
- Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.

4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

- Převahu teoretického zaměření mají jazykové společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

* ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
* kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
* schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
* kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
* aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
* přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu
* kvalitu výsledků činnosti
* osvojení účinných metod samostatného studia

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které dovede po upozornění ihned opravit. Je schopen samostatně studovat vhodné texty

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo s menší pomocí učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a
zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele opravit. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery.
Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při používání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činností a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

5. Klasifikace ve vyučujících předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, vedení domácnosti, domácí nauky apod.

* vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
* využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech estetičnost
* organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti prostředí
* obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.
Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

6. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

a) Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná výchova, rodinná výchova, občanská výchova

b) Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených výše se klasifikuje teoretická část podle čl. III/4 a praktická podle III/5

c) Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu

d) Při klasifikaci v předmětech uvedených výše se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

da) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
db) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
dc) poznání zákonitosti daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
dd) kvalita projevu
de) vztah žáka k činnostem a zájem o ně
df) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
dg) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

Výchovné vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, snaživý, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci, potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu o zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost, odmítá spolupráci.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

IV. Další ustanovení

V případě komisionálních, opravných zkoušek, hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, výstupního hodnocení a zkoušek při plnění povinné školní docházky v zahraničí apod. se učitelé řídí příslušnými ustanoveními zákona 564/2004 Sb a návazných dokumentů.

C. 10 Péče o žáky se specifickými potřebami a o nadané žáky

Péče o žáky se specifickými potřebami

Škola má dlouhodobě fungující systém, který zajišťuje podporu žákům, kteří potřebují rozšířenou péči. Rozšířenou péči poskytuje několik odborníků: speciální pedagožky a asistentka pro jazykovou pomoc cizincům (ta realizuje pro žáky cizince kurzy českého jazyka se zaměřením na zvládnutí psané podoby jazyka a základní komunikační dovednosti)

Rozšířenou péči zajišťuje speciální pedagog v následujících oblastech:

- individuální / skupinová reedukace žáků se speciálními výukovými potřebami

- práce s kolektivy (realizace projektů zaměřených na zlepšení klimatu, vztahů ve třídě)

- zapojení dalších odborníků, rodičů a pedagogů školy

- spolupráce s externími institucemi, které v návaznosti na doporučení školy poskytují žákům a rodičům další služby (nákup pomůcek, reedukaci atd., relaxační pobyty atd)

- konzultace s rodiči, metodické vedení učitelů, supervize ve výuce, tvorba individuálních výukových plánů

- koordinace speciální péče

Péče o nadané žáky je realizována v několika oblastech

- realizace dlouhodobého projektu zaměřeného na podporu vrcholových sportovců (házená AC Sparta)

- zájmové výtvarné kluby pro žáky všech ročníků

- realizace národních a mezinárodních projektů zaměřených na podporu nadaných žáků s mimořádným zájmem o přírodovědné a

technické předměty (Př, Fy,Che, Ze, Inf) a se zájmem o studium na SŠ, viz bod B. 3

- spolupráce s organizacemi zajišťujícími volný čas dětí v budově školy

- realizace jednorázových akci, při kterých žáci získávají klíčové kompetence v oblasti organizace, komunikace, prezentace výsledků

své práce, kompetence sociální a občanské (pořádání akademií, výstav, vánočních a velikonočních trhů vždy s výrazným podílem

žáků)

- partnerství s Deutsche Schule Prag (vzájemné návštěvy tříd s programem zaměřeným na jazykové dovednosti a kulturu obou

národů)

C. 11 Vzdělávací oblasti ŠVP 3in – přehled a cíle oblastí

C. 11. 1 Jazyk a komunikace

C. 11. 2 Informační a komunikační technologie

C. 11. 3 Matematika a její aplikace

C. 11. 4 Člověk a jeho svět

C. 11. 5 Člověk a společnost

C. 11. 6 Člověk a příroda

C. 11. 7 Člověk a zdraví

C. 11. 8 Člověk a svět práce

C. 11. 9 Umění a kultura

C. 11.1 Jazyk a komunikace

Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím předmětů Český jazyk, Český jazyk a literatura a Anglický jazyk a to v následující struktuře:

Vzdělávací oblast je v 1. – 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Český jazyk.

Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Český jazyk.

Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura.

Cíle výuky českého jazyka a literatury jsou naplňovány

komunikační a slohovou výchovou

čtením a literární výchovou

psaním

jazykovou výchovou

V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu.

V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory o přečteném díle. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti interpretace literárního textu.

Při výuce psaní získávají žáci správné psací dovednosti, rozvíjí čitelný, hbitý a úhledný rukopis.

V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem srozumitelného vyjadřování.

Hlavní cíle oblasti (Český kazyk)

- rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané

- vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky, psanou formou se vyjadřovat jen v jednoduchých větách

- číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem

- znát příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací

- číst s porozuměním naučné texty, pokusit se vyjádřit jejich myšlenky

- vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka

- osvojovat a rozvíjet čtenářské dovednosti

- rozvíjet kultivovaný písemný i ústní projev

- osvojovat si souvislé, plynulé a srozumitelné vyjadřování

- osvojovat si pravidla pro vytváření psaných textů podle komunikačního záměru a jejich využívání v praxi

- porozumět různým druhům textů věcné i odborné povahy

- vnímat literaturu jako specifický zdroj poznání a prožitků

- získávat estetické zážitky při komunikaci s vhodnými literárními texty a rozvíjet trvalý zájem o četbu

- využívat různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, internet atd.)

pro rozšiřování znalostí a dovedností

- chápat jazyk jako svébytný historický jev, ve kterém se odráží historický a kulturní vývoj národa, jako významný sjednocující činitel národního společenství a jako důležitý a nezbytný nástroj celoživotního vzdělávání

- rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku, chápat jeho význam pro přesné, logické a věcné vyjádření reality, k získávání, ale i předávání informací, ale také jako bohatého mnohotvárného prostředku pro individuální prožívání uměleckého díla, sdílení těchto zážitků i vyjádření vlastních prožitků

- vážit si umění a literatury jako zdroje poznání a pochopení určité epochy, jako zdroje rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

- zvládnout běžná pravidla komunikace, účastnit se diskusí, vyjadřovat a obhajovat svůj názor v rámci kultivovaného, všestranně rozvinutého projevu

- získávat informace v literatuře, slovnících, sdělovacích prostředcích a informační technice, učit se je objektivně hodnotit a zpracovávat

Vzdělávací oblast je ve 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Anglický jazyk.

Hlavní cíle 1. období:

- motivovat žáky k zájmu o anglická jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii a rytmus anglického jazyka

- poznávat a prakticky používat základní pravidla výslovnosti

- činnostní formou naučit žáky základní slovní zásobu z jim blízkých oblastí (činnosti s obrázky nebo předměty)

- činnostní formou výuky naučit žáky jednoduchá základní pravidla gramatiky a základní zdvořilostní fráze

- s pomocí obrázků nebo předmětů vytvářet a obměňovat první krátké rozhovory

- rozumět jednoduchým pokynům v anglickém jazyce a reagovat na ně

- vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené jednoduché texty v anglickém jazyce

- motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk

- získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky

- postupně začít chápat význam znalosti angličtiny pro život

- aktivní účastí žáka na výuce anglického jazyka ho vést ke schopnosti jednoduše komunikovat s využitím prvních poznaných slov a frází

Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím předmětu Anglický jazyk.

Hlavní cíle v 2. obodobí:

- vést k pochopení významu znalosti anglického jazyka pro osobní život

- dosáhnout úrovně A1 podle jazykového portfolia stanoveného Radou Evropy

- prohlubovat poznatky o angl. mluvících zemích

- naučit hlasitému čtení delších textů se správnou výslovností a intonací

- cvičit orientaci ve slyšeném textu, proneseném rodilým mluvčím

- nacvičovat delší konverzační celky i mezi více osobami

- umět přednést jednoduchý mluvený projev na dané téma

- naučit zásady tichého čtení a práce s textem

- zdokonalovat písemný projev při opisu souvislejšího textu

- soustředit se na písemnou formu práce s textem – doplňování, obměna vět, tvoření otázek, odpovědí

- nacvičovat psaní podle diktátu

- seznamovat s dalšími gramatickými pravidly

- prohlubovat slovní zásobu podle obsahu používaných učebnic

Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím předmětu Anglický jazyk.

Hlavní cíle v 2. obodobí:

- dosáhnout úrovně A2, což je uživatel jazykových základů

- aktivně využít poznatků z předcházejícího období

- rozumět názvům věcí ve třídě a škole, číslům, jednoduchým instrukcím učitele

- reagovat na základní otázky

- rozumět frázím běžného života kolem nás

- pochopit smysl jasných zpráv

- orientovat se v přiměřených textech a pracovat s nimi – najít základní informace, odpovědi na otázky, obměňovat věty, sestavovat text podle pokynů

- vyhledat informace – ve slovníku, literatuře, jízdních řádech, jídelních lístcích, na internetu

- sestavit osobní dopis, pohlednici, blahopřání, vyplní formulář s osobními daty

- vyjádřit svůj názor, zážitky, přání

- zpracovat základní témata formou projektu

C. 11. 2 Informační a komunikační technologie

Vzdělávací oblast v 1. – 3. ročníku (1. období) nemá vlastní samostatný předmět, žáci potřebné kompetence získávají v rámci ostatních vyučovacích předmětů. Ve 4. – 5. ročníku (2. období) a ve 6. – 9. roč. (3. období) je vzdělávací oblast realizována prostřednictvím předmětu Informatika.

Hlavní cíle oblasti:

- poznání úlohy informací

- porozumění práci s informací – vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, praktické

využití

- využívání moderních informačních a komunikačních technologií

- schopnost ověřit věrohodnost získané informace využitím více zdrojů

- schopnost formulovat svůj požadavek

- výpočetní techniku a výukový software využívat ke zvýšení efektivnosti učení

- dokázat prezentovat výsledky své práce s využitím vhodného softwaru

- respektování práv duševního vlastnictví

- zaujetí odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo jiných médiích

- šetrná práce s výpočetní technikou

C. 11. 3 Matematika a její aplikace

1. období

Vzdělávací oblast je v 1. – 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Matematika.

Cíle vzdělávací oblasti v 1. období

- osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka

- důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům

- rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat

- využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich

- prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků

- grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům

- postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití

Charakteristika výuky v 1. období

Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.

Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tématickými okruhy

a) Číslo a proměnná

V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení).

Přitom se dbá na tři složky

- dovednost (provádění početních operací)

- algoritmické porozumění (proč je práce prováděna předloženým postupem, důraz

na činnostní provedení a pozorování žáků, hovor o pozorovaném)

- významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace – nejlépe za pomoci individuálních činností, matematizace reálných situací)

b) Závislosti a vztahy

Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pomocí svých činností postupně pochopí, že změnou může být zvětšení, zmenšení, růst, pokles. Na poznání a pochopení závislostí navazuje v dalších obdobích práce s tabulkami, diagramy a grafy.

c) Geometrie v rovině a v prostoru

Žáci se v tomto tematickém okruhu učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je. Učí se měřit délku, poznávají základní jednotku délky. Učí se základy grafického projevu v geometrii.

d) Slovní úlohy

Jejich řešení je do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky. Při nich je třeba uplatňovat uvažování žáků, které později přechází v logické myšlení. Učí se řešit jednodušší úlohy z reálného světa, analyzovat reálné situace, pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci modelovat, následně řešit a formulovat odpověď.

Matematika svým charakterem vyžaduje činnostní pojetí.

V prvním období základního vzdělávání necháváme žáky pokud možno matematické poznatky za pomoci přímé účasti učitele při činnostním učení objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje.

Na co je třeba upozornit, je časté zařazování počítání zpaměti a to po celé první období základního vzdělávání. Při počítání s malými čísly by nikdy nemělo být počítání zpaměti nahrazováno písemných počítáním.

Po celé první období se v matematice kladou základy počítání zpaměti. Žáci se učí způsoby pamětného sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru do 100 i do 1000. Počítání slovních úloh zpaměti je třeba vždy spojovat s vysvětlením žáka, jak k výsledku dospěl. V průběhu 1. – 3. ročníku je třeba, aby každý žák vyřešil mnoho jednoduchých slovních úloh. To není možné realizovat tehdy, když bychom přitom měli vyžadovat klasické zápisy každé úlohy. Při řešení slovních úloh zpaměti může žák používat konkrétní názor, nákres, náčrt a jiné svoje zobrazení a z něho formulovat výsledek a vysvětlit, jak k němu dospěl. U celé řady slovních úloh řešených činnostně zpaměti mohou žáci objevit několik způsobů řešení úlohy. Zájem žáků o počítání zpaměti se dobře probouzí vhodnou motivací a poznáním, že je v jeho schopnostech úlohy řešit.

2. období

Cíle vzdělávací oblasti v 2. období:

- osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka

- důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům

- rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat

- využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich

- prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků

- grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům

- postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití

Charakteristika výuky v 2. období

Vzdělávací oblast matematika je tvořena

a) Číslo a proměnná

V tomto tematickém okruhu si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení do 1 000). Dbá se na tři složky:

- dovednost (provádění početních operací)

- algoritmické porozumění (proč je práce prováděna předloženým postupem, důraz na činnostní provedení a pozorování žáků, hovor o pozorovaném)

- významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace – nejlépe za pomoci individuálních činností, matematizace reálných situací)

b) Závislosti a vztahy

Žáci si v tomto tematickém okruhu na základě pozorování uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí a čísel. Pochopení závislostí prostřednictvím práce s grafem, diagramem a tabulkou.

c) Geometrie v rovině a v prostoru

Žáci se v tomto tematickém okruhu učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je.Procvičují převádění jednotek délky, hmotnosti, času a objemu. Učí se grafickému projevu v geometrii.

d) Slovní úlohy

Při nich je třeba uplatňovat logické myšlení. Řeší úlohy z reálného světa, analyzovat reálné situace, pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru situaci modelovat, následně řešit a formulovat odpověď. Matematika svým charakterem vyžaduje činnostní pojetí.

Podmínky pro dosažení dovednosti žáka správně řešit slovní úlohy jsou

- praktické činnosti, které odpovídají určité úloze

- pokus o samostatné vyhledávání cesty řešení, odpovědi náležející dané úloze závěrů

- dovednost samostatně vymyslet a formulovat úlohu podobnou k úlohám právě řešeným

- nechat žáky vymýšlet úlohy s praktickým, jim blízkým obsahem a též jim takové úlohy předkládat k řešení

- obtížnější úlohy řešit až po dokonalém zvládnutí úloh jednoduchých

V druhém období základního vzdělávání necháváme žáky pokud možno matematické poznatky za pomoci přímé účasti učitele při činnostním učení objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje.

3 .období

Cíle vzdělávací oblasti ve 3. období

- popisovat a řešit reálné situace s využitím matematických znalostí, provádět odhady

- zdůvodňovat a ověřovat výsledky

- rozvíjet logické myšlení např. řešením konstrukčních a slovních úloh

- využívat matematických poznatků a dovedností v jiných předmětech a v praxi – měření,

- porovnávání, odhadování

- rozvíjet paměť žáků pomocí numerických výpočtů matematických vzorců a algoritmů

- dbát na přesné a stručné vyjadřování - matematický jazyk, symbolika, rozbory, zápisy

- umět vyhledat a vyhodnotit data z tabulek a grafů

- rozvíjet schopnost spolupráce při řešení úloh z běžného života – k výsledku lze dospět

- různými způsoby

- posilovat důvěru ve vlastní schopnosti, rozvíjet systematičnost, vytrvalost, přesnost,

- vynalézavost, tvořivost

- využití matematiky v životě, příprava na další studium odborných předmětů

Charakteristika výuky ve 3. období

Vzdělávací oblast klade důraz na porozumění základním myšlenkám, pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si osvojují matematické pojmy, algoritmy, symboliku. Učí se využívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém životě.

Žáci využívají při práci výpočetní techniku, především kalkulátory a výukové programy.

Matematické vzdělání vede žáky k přesnému vyjadřování, rozvíjí logické uvažování, důslednost, vytrvalost, pečlivost, schopnost sebekontroly, tvořivost, sebedůvěru.

Matematika má ve vzdělání nezastupitelnou roli, prolíná celým vzdělávacím procesem na základní škole, tvoří osu vzdělávacího působení, vytváří předpoklady pro další studium a pro úspěšné uplatnění ve většině oborů profesionální přípravy.

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je rozdělena do čtyř tematických okruhů

- číslo a proměnná – žáci si osvojují početní operace v oboru přirozených, celých

- a racionálních čísel, učí se získávat údaje měřením, odhadováním, porovnáváním, zaokrouhlováním a výpočtem, seznamují se s pojmem proměnná, učí se matematizovat reálné situace

- závislosti, vztahy a práce s daty – žáci poznávají a uvědomují si změny a závislosti známých jevů z běžného života, učí se analyzovat změny a závislosti z tabulek, diagramů a grafů, jednoduché případy sami vyjadřují matematickým předpisem, tabulkou, grafem

- geometrie v rovině a v prostoru – žáci určují a znázorňují geometrické útvary, učí se

- porovnávat, odhadovat, určovat velikost úhlu, obvody, obsahy, povrchy a objemy, řeší úlohy z praxe, zdokonalují svůj grafický projev

- nestandardní aplikační úlohy a problémy – žáci se učí řešit úlohy z běžného života, problémové úlohy, které je nutí uplatňovat logické myšlení, třídit údaje, provádět náčrtky

C. 11. 4 Člověk a jeho svět

Vzdělávací oblast je v 1. - 3. r. realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Prvouka.

Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím vzdělávacího předmětu Vlastivěda a Přírodověda.

Hlavní cíle oblasti v 1. období:

- učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase

- na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci vést žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovali o nich své myšlenky, soudy, názory

- učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování souvislostí

- vytvářet u žáků pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní vlastnosti žáků

- dát žákům základní poučení o lidském těle a ochraně zdraví

- naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních

- učit žáky objevovat vztahy mezi živou a neživou přírodou, chápat souvislosti rovnováhy v přírodě a sledovat vzhled přírody v souvislosti s činností člověka

- sledovat změny v přírodě v souvislosti s pohyby Země ve vesmíru

- vést žáky ke sledování živých přírodnin v existujících společenstvech a chápání jejich vzájemné závislosti a začlenění do prostředí

- učit žáky pozorovat základní projevy přírodnin a podle nich vyvozovat třídění do systému

- vést žáky k objevování přírodních jevů na základě pozorování a pokusů

- učit žáky pozorovat vlastní tělo a na základě poznatků vést k chápání funkcí a činností jednotlivých soustav

- přiblížit žákům vznik života před narozením a sledovat jeho vývoj po narození

- učit žáky sledovat činnosti ohrožující zdraví a život člověka a vyvozovat z nich poučení pro zdravý způsob života

Hlavní cíle oblasti v 2. období:

- poznávat přírodní zákonitosti při aktivních a tvůrčích činnostech, jednak samostatně, jednak při práci ve skupinách

- získávat jasné a konkrétní představy o přírodninách živých i neživých a přírodních jevech na základě pozorování

- konkrétní představy o přírodninách a přírodních jevech doplňovat nejen četbou textů naučných, ale i uměleckých

- učit žáky zjišťovat základní vlastnosti zkoumaných přírodnin, nacházet souvislosti mezi jevy a ději v přírodě

- nechat žáky provádět pokusy, čímž jim umožníme poznat a pochopit přírodní děje, které nelze snadno pozorovat

v přírodních podmínkách

- na vycházkách zaměřovat pozornost žáků na sledování určitých jevů

- zaznamenávat výsledky pozorování a pokusů, diskutovat o nich se spolužáky

- uvědomovat si sebe jako člověka - živou bytost, která má své fyziologické a biologické funkce a potřeby, poznávat, co je

pro člověka užitečné a naopak škodlivé z hlediska hygieny, výživy aj.

- žákům předávat základní poučení o bezpečném chování v různých životních situacích i při mimořádných událostech, které

ohrožují nejen zdraví jednotlivců, ale i celých skupin obyvatel

- žáky k tomu, aby si na základě svých zkušeností a sledování konkrétních situací postupně uvědomovali odpovědnost

každého (i nedospělého) člověka, za své zdraví a bezpečnost

- sledovat střídání ročních období, vést si záznamy ze svých pozorování, umět pozorované změny v přírodě zdůvodnit

- dovést žáky k uvědomění, že Země je jednou z planet, oběžnic Slunce, které jsou součástí vesmíru

- dát žákům přehled o jejich regionu - kraji

- získávat postupně základní zeměpisný přehled o České republice a Evropě

- učit žáky číst a vyhledávat základní údaje v mapě České republiky a Evropy

- osvojovat si nové pojmy v souvislosti s orientací na mapě

- seznamovat žáky s významnými etapami našich národních dějin

- vyvolat u žáků zájem o minulost a o kulturní bohatství regionu i celé země

- učit žáky zařazovat hlavní události časově do staletí

- poznávat, jak se život lidí vyvíjí a mění, jakým změnám podléhají věci kolem nás

- osvojovat si základní dějepisné pojmy související s uspořádáním společnosti

- probouzet u žáků pěkný vztah k místu bydliště

- postupně rozvíjet vědomí sounáležitostí se svou zemí, světadílem

- upevňovat základy správného chování mezi lidmi bez ohledu na barvu pleti

C. 11. 5 Člověk a společnost

Vzdělávací oblast je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Dějepis a Výchova k občanství.

Hlavní cíle oblasti:

- podchycení a rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa

- poznávat společenské jevy, děje,osobnosti,které vytvářely obraz světa

- utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost

- rozlišování mýtů a skutečnosti, objektivní posouzení společenských jevů současnosti a minulosti

- formování úcty k vlastnímu národu a rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i společenství

- rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost

- zařazování události do chronologické následnosti a vysvětlovat jejich vzájemné vztahy

- chápání souvislostí celospolečenského dění se životem lidí ve vlastním regionu

- poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších historických, sociokulturních, politických, ekonomických i globálních souvislostech

- získávání orientace v důležitých hospodářských a politických otázkách a v aktivitách důležitých místních, regionálních, státních i mezinárodních institucí, organizací a seskupení

- podchycení a rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře

- porozumění sobě samému, poznávání svých silných i slabých stránek a svých dispozic pro různé činnosti, realistickému vnímání a akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí

- respektování a uplatňování mravních principů a pravidel společenského soužití

C. 11. 6 Člověk a příroda

Vzdělávací oblast je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis.

Hlavní cíle oblasti:

- navázat a dále rozvíjet zájem žáků o zkoumání přírodních jevů a zákonitostí

- naučit žáky využívat pro zkoumání různé metody: metody racionálního uvažování a empirické metody (měření, pokusy, pozorování)

- zamýšlet se nad průběhem a příčinami různých přírodních procesů, učit žáky formulovat otázky jak tyto procesy probíhají a v mezích možností formulovat odpovědi

- orientace v základních přírodovědných pojmech

- formou praktických činností a projektů se zapojovat do konkrétních aktivit, které vedou k šetrnému chování k přírodním systémům

- rozebrat problematiku využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, zaměřit se na tuto problematiku z pohledu blízkého regionu, celé republiky, ale i globální

- odhalování souvislostí mezi přírodními podmínkami a životem lidí v blízkém okolí, regionu, na celém území republiky, v Evropě a ve světě

- učit se šetrnému chování ke svému zdraví, zdraví ostatních

C. 11. 7 Člověk a zdraví

Požadavky éto vzdělávací oblasti se realizují prostřednictvím vyučovacích předmětů Tělesná výchova (samostatný předmět v 1., 2. a 3. období), Výchova ke zdraví - integrovaný předmět - průběžně do výuky Tělesné výchovy, ve 3. období do výuky Přírodopisu.

Hlavní cíle oblasti:

- rozvoj pohybových schopností a dovedností žáků

- získat návyky správného držení těla, nacvičovat základní cviky k získání těchto návyků

- zvyšovat pohybový rozsah a obratnost žáků

- upevňovat charakterové vlastnosti žáků, rozvíjet sociální vztahy

- vědomě ovládat pohyby, zavádět taneční prvky (lidové písničky), umět hudbu vyjádřit pohybem

- naučit žáky umět se připravit na sportovní výkony – zvolit vhodnou obuv, vhodné oblečení (sepnout vlasy, odložit hodinky a jiné cennosti …)

- posilovat tělesnou kondici a duševní pohodu dětí správně zvolenými aktivitami, vhodnými a přiměřenými věku

- využívat různá kondiční cvičení k rozvoji a zvýšení pohybových schopností

- učit žáky cítit, vnímat hudbu a umět ji vyjadřovat pohybem, snažit se rozvíjet rytmické cítění, začleňovat taneční prvky (lidové písničky)

- rozvíjet dovednosti žáka zvládnutím základů atletické abecedy (běhy, skoky, hody ...)

- neméně důležité je zvládnutí průpravných cvičení pro míčové hry, správné zvládnutí a ovládání technik házení, chytání, přihrávání

- poznávání významu tělesné a duševní zdatnosti pro celý život

- poznání vlastních tělesných předpokladů a možností pro aktivní tělesnou činnost

- učit se příjemně vnímat prožitky z vlastní pohybové sportovní činnosti

- poznávání a rozvíjení vztahů v pohybových činnostech,

- vztahy fair play přenášet do života

- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty

- jednání v souladu se zdravím

- získávání orientace v základních názorech na zdraví a v činnostech preventivně podporujících rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky) a k osvojování dovedností jim předcházet nebo je řešit

- upevňování způsobů jednání, která neohrožují zdraví vlastní, ani zdraví jiných lidí

- pochopení tělesných, fyziologických a psychických změn spojených s dospíváním

- a ke zvládání vlastních aktuálních problémů (odpovědné chování, zvládání proměnlivých emocionálních stavů atd.)

- spoluvytváření vhodných vztahů v rodině a v širším společenství (škola, vrstevníci)

- utváření a upevňování základů odpovědného chování a rozhodování v otázkách partnerství a rodičovství, získávání orientace v základní péči o děti, handicapované a nemocné

C. 11. 8 Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Praktické činnosti a to ve všech ročnících.

Hlavní cíle oblasti:

- rozvíjet jemnou motoriku žáků a jejich manuelní zručnost

- vytvářet při praktických činnostech s různými materiály základní pracovní dovednosti a návyky

- všechny pracovní praktické činnosti žáků pomáhají rozvoji jejich rozumové činnosti, rozšiřují jejich obzor

- vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracovávání materiálů a všímat si jejich vlastností

- umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat k čemu slouží a naučit se s nimi bezpečně zacházet a volit pro určitou pracovní činnost vhodný pracovní nástroj

- postupně vytvářet pozitivní vztah žáků k práci

- praktické činnosti s různým materiálem a nástroji pomáhají zpřesňovat představy dětí o věcech a jevech okolního světa

- učit žáky individuálně zodpovídat za kvalitu své práce

- získávat aktivní vztah k ochraně životního prostředí a utvářet počáteční vědomí o individuálních možnostech každého člověka při řešení ekologických problémů

- rozvoj fantazie, představivosti, motorických i tvořivých schopností a dovedností

- osvojení si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce

C. 11. 9 Umění a kultura

Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují ve dvou samostatných vyučovacích předmětech: Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Hlavní cíle oblasti:

- naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně

- nacvičit správné dýchání a tvoření tónů

- rozvíjet hudební sluch a paměť na melodii i slova

- učit rozlišovat a udržovat určitý rytmus

- rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní i poslechu hodnotné vážné hudby vhodné pro tento věk a vést žáky k zájmu o hudbu

- probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

- pronikat do podstaty hudby a hudebního umění

- získávat základní poznatky o vývoji hudby a hudebních stylů

- pomocí hudebních nástrojů vyjádřit své pocity, hudební a nehudební představy

- probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků

- rozvíjet tvořivé schopnosti žáků, pěstovat jejich estetické cítění a vkus

- vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost žáků

- vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění

- seznamovat žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami

- učit žáky pozorovat a vnímat krásu přírody, hovořit o svých pocitech a dojmech, pokusit se je výtvarně vyjadřovat

- dát dítěti možnost osobitého výtvarného vyjádření určitého prožitku nebo představy neovlivněného vnuceným výtvarným vzorem

- četbou, vyprávěným příběhem, hudbou, dramatickým dílem podněcovat a rozvíjet výtvarné představy žáků, dát možnost výtvarným projevům v různých technikách

- výtvarně experimentovat, objevovat tvary věcí kolem nás, výtvarně zobrazovat tvary předmětů na základě her s nimi

Konec 1. části ŠVP 3in